zajímavé

Podle mého nový "Čapek" nemusí vůbec být takový jako ten dřívější. Já sice moc dnes nečtu...ale vnímám změny ve světě. Určitě jste si všimli taky, že není druhá ani první sv. válka, že si více méně žijeme nadrámec luxusu, o kterém se takovému Čapkovi ani nesnilo a že je zcela jiná doba. Proto ani umělecká tvorba, která zeje pod prachem kdesi v babiččině skříni nemuže vstoupit originálně do veřejného vědomí. Oprášit knihy a přečíst si pozůstalosti z let minulých umí kde kdo. Ale jak hledat Čapky v novém světě?? Jedině tak hledáním i jiné nové tvorby u mění. Já osobně znám mnoho lidí, kteří rádi  myslí, uvažují a píší si..jak deníky tak veřejné blogy a nebo jen soukromé pro své nejbližší. Každopádně všichni mají to společné. Prezentovat,  co cítí, co vnímají a co si myslí. Své názory. Co třeba osobněji pokecat se všemi rádoby tvůrčími rádoby umělci. Však ono se několik dobrých myšlenek a leckdy i uměleceky na urovni sepsaných názorů a dokonce i bez gramatických chyb, někde najde!

Re: zajímavé

Rozumím a souhlasím. Jenže mám pocit, že právě lidé jako představitelé Obce spisovatelů a další by měli místo sténání radši víc mluvit o tom, co chtějí dělat (což, uznávám, bylo zmíněno) a také, co se děje. Co třeba literární festivaly? Osobně jsem zavítala na Vysočinu. Fajn a prima,  setkávají se tu psavci, ale nemá to dosah celonárodní. Jen pro okruh lidí, co se znají a přátelí se.

Nebo literární soutěže. Nejsou pořádně známé. Na Literárky leckdo zanevřel, když  tam visí politika skloubená s krasořečněním. Výsledek je sterilní. Kdo z těch, co hledají (kvůli profesnímu zaměření nebo angažovanosti v literatuře) nové literární tváře, se podívají na blogy a net celkově? Na Písmáka? Jenom Národní knihovna v této sféře podniká a hledá to, co stojí za archivování. Často je nová tvář objevena proto, že se někomu zachce pomoci a sežene i dobré recenze.  Ne vždy.

Určitě tu  chybí dobrý literární agent, který jinde spisovatele trochu drží na uzdě a zároveň se stará o další cesty díla.

Kde brát a nekrást?

Nevím, zda právě jméno Čapkovo je tím, kterým bychom se měli ohánět. Je to zjev poměrně výjimečný, žijící mnoha stránkami kultury. Osobnost, která nemůže mít klony a proto nelze míti ani "nové Čapky". Pravděpodobně jde o oslí můstek, aby téma bylo aktuální.

Je to však nutné? Copak bída kolem tvorby současných autorů není dostatečně aktuální i bez výročí?

Hledání nových Čapklů předem odrazuje i jako heslo. Kdo by se nechtěl vyrovnat - ale kdo zároveň nemávne sebekriticky rukou, že na TOHLE prostě nemá? I kdybychomn chtěli hledat mezi lidmi, kteří jsou den co den k zastižení nad psaným slovem, například jako žurnalisté, jen těžko najdeme osobnost, která by se mohla v podobných podmínkách, jaké měl Čapek a vůbec generace tvůrců první republiky, učit, zrát a dospívat. Protože prozaik zraje celý život.

Popřemýšlejte dnes nad podmínkami pro zrání tvůrců napříč všemi žánry a změňte, co se dá. S výkřikem do tmy "Potřebujeme nové Čapky!" přijďte  za dvacet let. Možná to vyjde.