Mám Čechomor rád.

Ale jakožto zkušenému hudebnímu posluchači a sběrateli hudby je naprosto jasné, že tato partička žije už drahnou dobu ze staré slávy, snažící se z ní vytřískat co největší majlant. Na Proměnách se jim podařilo skloubit lidovou píseň s bigbítovým fílingem nebývalým způsobem a jen díky tomu expandovali. Kdyby nabídli jen ty lidovky, nikdo by o nich dodnes nevěděl. Jenže-oni se o to úpěnlivě snaží furt dokola a ty můzy, které Proměny způsobily, je už dávno opustily. Desky, po Proměnách vydané, trpí jistou šablonovitostí a upachtěností a jsou typické nedostatkem kvalitního hudebního materiálu. To je poznat především na koncertech, kdy publikum dává jasně najevo, že chce slyšet staré pecky, zatímco novější jen přežije. Chtělo by to nějakou radikální změnu, protože dnes už Čechomor působí jako lidovo-bigbítový mastodont, nemající nic nového na pultě. Přesto bych se na jejich koncert zase rád zašel podívat. Ale povětšinou jen kvůli těch starých pecek.