Doktor Sova mladší po 20 letech opouští vezení, kde skoncil po prohraném soudním procesu s paní Dobiášovou. Prichází do nemocnice v Boru a žádá o práci primáre Cvacha. Ten zapomíná na staré sváry a nabídne dr. Sovovi práci v novém kardiochirurgickém oddelení ve funkci pomocného ošetrovatele. Doktor Sova s vdecností prijímá.

Doktor Arnošt Blažej, nyní po ctvrté ženatý s dcerou anestezioložky Dany Králové Eliškou, prijíždí jako predseda Ceské lékarské komory na kongres do Vídne. Zde mu nabídne ubytování ve své vile doktor Peterka, primár plastické chirurgie v tamejší nemocnici U Sv. Anny. Setkání po letech oba poteší. Doktor Peterka prozradí doktoru Blažejovi, že u nej byla na nekolika plastických operacích i jedna z nejvetších hvezd soucasné ceské pop-music, Irena Strossmayerová.

Doktor Blažej je po návratu z Vídne viden na návšteve porodnického oddelení nemocnice v Boru. Rychle se rozkrikne, že tam prinesl pomeranc pro vrchní sestru Penkavovou, která práve porodila své dvanácté díte. Její neplodný manžel, který verí, že všech 12 detí je jeho, prichází kvuli nástupu dr. Sovy mladšího o práci ošetrovatele.

Dr. Sova starší, nyní ministr zdravotnictví, se zcela zameruje na svou profesionální kariéru. Cas od casu zlomyslne pošle do nemocnice v Boru ministerskou kontrolu a snaží se nemocnici zprivatizovat a premenit na výrobní závod automobilky Hyundai. Jednou z jeho mnoha milenek je i šachová velmistryne Oldriška. Její manžel, 105-letý bývalý primár borské chirurgie Vrtiška, tomu nedokáže zabránit.

Doktor Rehor si po dlouholetém pobytu v Africe nemuže zvyknout na novou situaci ve své vlasti. Jeho manželka Nzu-zu z kmene Matabele nemuže najít práci a jejich ctyri deti jsou casto mylne  pokládány za Romy. 

Bývalý hokejista Premysl Rezek, nyní stárnoucí narkoman, potkává v útulku pro bezdomovce první ženu dr. Blažeje, která se nedávno konecne odhodlala prodat svuj dum.

Na ko

V září zveřejnila ČTK zajímavé informace o růstu chudoby domácností v ČR.  Pod hranicí životního minima žilo v roce 2001 v České republice téměř 135 tisíc z necelých čtyř miliónů domácností. Většinou nevlastní auto, mikrovlnu, mobilní telefon, počítač. Musí vystačit průměrně s 28 tisíci Kč na osobu a rok a více než polovinu těchto peněz jim dává stát na dávkách.Průměrný Čech si přitom ročně vydělal přibližně 83 tisíc korun čistého a desetina nejbohatších domácností měla roční rozpočet dokonce 210 tisíc Kč na osobu. Z pohledu EU je v ČR chudých dokonce 284 tisíc domácností, ve kterých žije téměř 700 tisíc lidí. Na osobu totiž dosahují méně než 60 procent příjmů, které má v EU alespoň polovina obyvatel.Chudou domácnost tvoří nejčastěji jeden člověk, který je pouze vyučený nebo má základní vzdělání. Obvykle to jsou důchodci, lidé bez práce a dělníci, výrazně převažují ženy nad muži.Čtvrtinu domácností zápasících s penězi však tvoří úplné rodiny, zhruba stejný počet má dvě a více dětí. Většina domácností tvrdí, že se jejich situace zhoršuje nebo přinejlepším zůstává stejná, zlepšení lze pozorovat jen minimálně.Lidé se potýkají především s náklady na bydlení. Byty nebo domy jsou často vlhké a ve špatném technickém stavu. Pětina z nich měla problémy s placením elektřiny a plynu, někteří bojují i s pravidelnou úhradou nájmu. Bydlí nejčastěji na venkově nebo na sídlištích. Většina chudých nemůže obnovovat zastaralé vybavení bytu nebo domu, peníze nezbývají ani na koníčky nebo kulturu. Příjmy nejčastěji stačily pouze na základní věci, často jen na základní potraviny a desetina chudých domácností neměla peníze ani na ně.Za chudobu může např. dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnaní tvoří třetinu nejchudších domácností.Největší podíl mají chudé domácnosti v Olomouckém, Plzeňském a Ústeckém kraji, hodně jich je také na jižní Moravě a v Moravskoslezském kraji. Nejmenší zastoupení mají v tradičně bohatší Praze, ale také v Královéhradeckém kraji, na Zlínsku a na Liberecku