Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Vzpomínat lze jen na med či na amarouny

Kdo o čarodějnické noci přebral omamných nápojů, mohl s pozdním prvomájovým probuzením propadnout děsu, že třináct let svobody bylo jen snem. Padesát let vysílání totiž Kavčí hory slavily, jak jinak, vzpomínáním. Z nouze věčných repríz se stala záměrná ctnost.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Milouš

dějiny pozpátku
Mně přišel celkem děsivý ten průřez dějinami pozpátku. Kdy lidi v roce 72 teskní, že ten tank, co tam na kopci stával, už je pryč a jak si se soudrohy ze soc. bloku žijeme v harmonii a souladu a máme se rádi a poté následovali události roku 68 a Motlidba pro Martu, která pak měla utrum a I. Janžurová s M. Kubišovou, jak dávali dárek A. Dubčekovi, který někde cestou vypadl a taky třeba, že byly v ČT zlikvidovány záznamy z hokeje ze zápasu s ZSSR z roku 69 (aspoˇm jsem to tak pochopila). Sice jsem dítě normalizace, takže pohnuté události roku 68 znám jenom z vyprávění a filmů, ale mráz mi běhal po zádech. A božský KÁJA, jak rok od roku mládl a jak postupně přicházel o jakés takés pohybové nadání, ... Máme to nahrané a stopro se někdy za dlouhých letních (nebo zimních) večerů u toho po rozumných dávkách pobavíme. Jo a Milouš by mohl být v páru s čímkoliv a stejně by vyhrál - Milouš je jednička!
0/0
5.5.2003 11:38

M.K.

příspěvek zrušen
(Příspěvek byl zrušen redakcí )
0/0
2.5.2003 20:32

Míra

Re: Amarouny...
Souhlasím s tebou o té televizní zábavě, jen čekám až u nás budou dělat "zábavu" takoví jako Johny Knoxwill a   Tom Green,  jak Mirka Spáčilová bude psát, že byl pořad TELETELE skvělej
0/0
2.5.2003 23:36

Kamil Salajka

Televize v rukou totality
Nad včerejším pořadem u příležitosti 50. let České/Československé televize se musím pozastavit, nebo spíše nad pořady, které se tehdy vysílaly, které vyjadřovaly politický systém, zejména jeho propagandu, co by v nástroji tak mocného média, jakým je televize. Prakticky čtyři pětiny éry České televize existovala televize v komunistickém režimu, její archív je pln nejrůznějších dokumentů, pořadů, které nám stále připomínaly, jaká to byla doba. Jsem tomu rád, neboť nám připomíná tzv. revoluční období směřující lepším, kvalitnějším zítřkům pod vedením mocné strany – směrem k nepředstavitelnému blahobytu zvaném komunismus. Ještě dnes, necelých čtyřiadvacet hodin po odvysílání mám husí kůži, připomenu-li si tu chladnou neosobní, krutou a špinavou dobu socialismu. Komunisté si uvědomovali sílu média televize a řádně ji také využívali pro svou propagandu. V uvedených   dokumentech bylo jasně vidět, nakolik nás televize ve svých názorech na politiku, na dění kolem sebe utvářela. Shluk polopravd, lží, vnucování názorů glosy, vysvětlování situace, řekl bych lživou pravdou, bylo na denním pořádku.
Mimochodem včera, tedy 1.5.2003 se vyjádřil M. Jakeš k dnešní situaci. Propagoval názor, že je třeba revoluce, která obrátí systém zpět na „politicky vyšší řád“ – na socialismus. Samozřejmě socialismus v pohledu toho totalitního obrazu, který jsme tady měli čtyřicet let i pod vedením soudruha M. Jakeše. Plně souhlasím se soudruhem Jakešem, že k takovému nastolení socialistického řádu je třeba revoluce. Ostatně jako vždy, komunisté se dostali k moci pomocí zmatku a chaosu pod záštitou revoluce. Komunisté nemohou získat diktát poctivým zvolením lidem, žádný člověk nebo alespoň zdravý člověk si nebude přát diktátorskou ruku nad sebou dobrovolně. Soudruh Jakeš mě uklidnil. Komunisté se nezměnili. Stále cítí, že moc lze získat jen silou, nerespektováním morálních a lidských norem, které hájí to základní – svobodu. Bohužel to ani není možné z mého pohledu, coby pohledu zastávající maximální míru svobody pro jedince. Marxistická nauka je od základu totálně ukrutná a prohnilá svým přístupem k věcem soukromého majetku, k vnímání svobody člověka, k přístupu k člověku jako jednotlivci. Ve všech směrech je tato idea špatná a naprosto se s touto ideou neztotožňuji a rezolutně ji odmítám. Jak je možné, že člověk je schopen přijmout tezi, že soukromý majetek patří státu, bude zabaven, ukraden – ZNÁRODNĚN? Jak je možné, že člověk uvěří, že člověk je LID, součástí nějaké třídy? Jak je možné chápat svobodu lidu jako LIDU, tedy masy, ne jako svobodu člověka jednotlivce??? Stydím se za naši minulou generaci, generaci našich otců a dědů, že takovou myšlenku byli vůbec schopni přijmout a aplikovat ji. O tom, jaká byla před více jak deseti lety doba, kdo nám vládnul, právě výborně dokumentuje naše televize jako taková. Politické pořady a zpravodajství působily přinejmenším nudně, obyčejným, ale myslím že i papalášům nic neříkající věty, které nebyly faktem, informací, či názorem, nýbrž propagandou režimu, politickým školením lidí, vymýváním mozků. A není divu. Vtloukání názoru jiného, než vlastního, není jistě zábavné, byť snaha byla obléct propagandu do zábavy, viz soutěž s ORENBURGem. Především zpravodajství a publicistika nám ukazovala, jak máme myslet, určovala, co je zlé, co je dobré. Viz publicistický pořad o dlouhých vlasech, který se zabýval, proč tehdy mladí lidé nosili dlouhé vlasy. Tehdy, v šedesátých letech jsem ještě nežil. Nejsem tedy ovlivněn ani tehdejším trendem mladých, ani názorem tehdejších mocnářů. Mohu tedy říct, že jsem relativně objektivní. Dokument jasně ukazuje, jak tehdy mocnáři – komunisté vnímali dlouhé vlasy jako politickou provokaci, jako vzpouru mladých. Dlouhé vlasy byly tedy trestuhodné. Z pohledu dnešního mladého člověka – směšné, středověké. Ale tehdy asi starší generace nevnímala toto potlačování dlouhých vlasů jako něco špatného. Po letech izolace od války až po komunistický režim nebylo zvykem samostatně se vyjadřovat jako jedinec. Byl-li člověk odlišný, vybočoval-li z řady, byl rebel, provokatér a kdoví, co ještě. A tak se ptám, pokud musel být člověk trýzněn, týrán, zabíjen jen pro svůj názorový projev, pro svůj svobodný projev, musela být položena tak krutá daň, aby byli lidé opíjení myšlenkami typu - každý má práci, každý může bezplatně studovat? Často slyším slova starší generace, jaké výhody socialistický systém nabízel. Proč neslyším nevýhody diktátu, který v naší zemi panoval. Lidé na ně nezapomněli, jen svou pohodlnou myslí je přehlíželi. Komunisté si vychovali z národa cvičené králíčky, kteří byli zavření v malé boudě a toužebně očekávali pouze na svůj příděl zapařené ovadlé travičky a vděčně vzhlíželi na svého pána, který se tak o ně stará. Dává jim přece potravu. Víc nepotřebují. Brášku zabili, kamaráda ušáka zabili. Mě nechali žít, tak co mi je do toho, že. Socialismus jsem zažil do svých čtrnácti let a jsem velmi rád, že jen tak málo, a přece ho zažil. Svoboda člověka se pro mne stala navždy cenností, kterou, poučeni minulostí, snadno můžeme ztratit. A tak budu mladším generacím vždy připomínat, co bylo včera, co je dnes a jak si chránit to dnes, aby to mohlo být i zítra. Současná éra televize u nás je vedle veřejnoprávní i komerční. A ač se komerce může zdát jakkoliv povrchně konzumní a zábava plytká, je svobodná a snad nepodléhající náladám režimu.
0/0
2.5.2003 18:29

Barbara

Skoda
Bohuzel v CR nebydlim a tak jsem se divat nemohla. Ale na ukazky na Internetu jsem se s chuti podivala a jeste poslala link vsem znamym. I oni se vyborne bavili. Diky.
0/0
2.5.2003 14:27

Jan Zizka

historie ČT
já se koukal na čt2 a někdy jsem se nad "starými" pořady pobavil. Opravdu se povedlo vybrat - jeden večer z pořadu Křeslo pro hosta, nebo Maják, to bylo fakt super, reklamy to už je klasika (zvláště pak "zelí" se střílejícím myslivcem), stejně tak návštěva Brežněva na Hradě a jeho zkouška funkčnosti mikrofonu. Škoda jenom že to bylo tak dlouhý, vydržel jsem tak do roku 1972. Ale bylo to zajímavé, myslím že hlavně pro mladý kteří se určitě museli divit a asi i usmívat.   
0/0
2.5.2003 12:43

ja

dalo to praci napsat?
Dalo to praci napsat nebo se vam to linulo z pera samo? V kazdem pripade vzpominani nic moc. My jsme cekali posledni spartakiadu a oni dali prvni.
Ale zato jsem si uvedomil jedno: CT se nezmenila, jen ji nabubrely prispevky od lidi, kteri se na ni nedivaji.
0/0
2.5.2003 12:13

Katoda

Re: dalo to praci napsat?
Spartakiáda tam byla ta první v roce 1955, ale i ta poslední v roce 1985. Rok 1985 běžel v 9 hodin ráno.
0/0
2.5.2003 12:58

Krpata

Mimochodem, jedna z možností volby byl X. mezinárodní jazzový festival a proti tomu ukázka z nácviku agitačních písní pro MFM Berlin 1973. Jak to dopadlo? Diváci celkem jasně rozhodli, že jsou senzacechtiví a volili SSM a jejich "Plameny" s plamennou písní. Ach jo, ten Zaza a TELETELE se už ujímají.
0/0
2.5.2003 11:54

Grmela

Kdyby volba stála Jakeš, nebo silvestr..
..volím jednoznačně Jakeše.. Menšík je pořád jenom "estráda" (ať už třeba jakákoliv), ale Milouš je jedinečnej - byla to realita a hodně povedená, byť poněkud tragikomická..
0/0
2.5.2003 11:44







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.