smutná správa

....

Na umění pana Brodského bude zajisté vzpomínat mnoho lidí, nejen jeho blízkých. Co se týče pohřbu, podle mého, přednostní právo má přání zesnulého a rodina. Pan Brodský, i když mluvil o svém rodinném životě velmi smutně, měl velkou rodinu, a ta rozhodla, jaký bude mít pohřeb. Oceňuji to. A za druhé, odešel skromný muž, ve své podstatě nenahraditelný, ale není pravda, že by tu nebyli jiní. Jenom je neznáte z televize. Za herci se musí do divadel, bohužel, v TV uvidíte pouze filmy západní až nejzápadnější provenience. Namátkou uvedu: pan Preiss, pan Rozner, pan Langmajer, paní Žilková, paní Postlerová, paní Hrzánová a další, další, další. (Neodmítejte, není mnoho lidí, kteří zažili vzestup pana Brodského, Bohdalové, Menšíka, Sováka a spol. a také jim určitě nepředpovídali skvělou budoucnost, když vedle nich stáli Marvan, Filipovský, Deyl, Haas ...)

Pláč

Pláču za takovým hercem. Až umřou všichni z této generace Pánů herců, zbyte už jen póvl ve formě Strachů atd. Mějte se krásně, pane Brodský!

kritika

Ja fakt nechapu, proc se tady vsichni tak dohadujete. Myslim, ze ani tak nejde o to, ze odesel velice dobry herec, ale o to, ze z toho sveta odesel velice dobry clovek. Kolik mladych ma v sobe tolik skromnosti a pokory? Zadneho neznam, a to jsem taky mlada, mam dojem, ze v dnesni dobe uci rodice sve deti, aby se hlavne naucili, porazit kazdeho koho vidi. Sebrat mu vsechno. Prijde mi, ze nekterym lidem, tady nikdy nikdo nezemrel. Tady jde o vzdani soustrasti zemrelemu cloveku, to je tak malo? Nebo tady nekomu vadi, ze holt byl uspesny a byl videt, narozdil od jinych zamindrakovanych cechacku, kterym vadi kazdy uspech. Ano asi mel byt pohreb takove hodnoty, jaky se vzdal i jinym hercum, ale kdo z nas vi, co se odehrava v dusich jeho nejblizsi, jeho dcery syna atd., ti lide jsou z toho jeste ted v soku, ze odesel bez rozlouceni, myslim si, ze nez je kritizovat mel by jim spis nekdo pomoci. Myslim, ze by se mladi lide meli naucit co to je opravdova laska, cit a pokora. Protoze bez techto vlastnosti proziji hodne smutny a chudy zivot.

Re: kritika

tyyyy bejku ty tedy valis, malem jsem se rozbrecel

Opravdu nechápu, proč ten pohřeb nemohl být veřejný, třeba jako měl pan Hrušínský nebo Sovák v Národním divadle.

Re:

Zakazala rodina - ta rodina, ktera ho vysavala a privedla k tomu konci ?

Vážená redakce, vzhledem k tomu, že provádíte cenzuru, tak doufám, že si přečtete i toto. Proč je v článku několikrát zmiňováno, že Pan herec zemřel 26. dubna. To je přece dnes. Tak ten šotek opravte.

měj se Bróďo

a vyřiď Sovákovi a Kopeckým, že na ně taky vzpomínáme. Vždycky jsi byl fajn, a zústaneš natrvalo ve svém díle pro nás. Smrt je intimní záležitost každého vlastníka života a je dobře, že si do toho už nenecháš od nikoho kecat. Tak zatím ahoj.

Re: měj se Bróďo

Nepřesné vyjádření, že smrt je intimní záležitostí každého vlastníka života vychází z nepřesném pojetí života jako takového. Toto nemá být poučka, ale úvaha: 1.Život nemůže být záležitostí jenom toho konkrétního člověka, neboť k němu přišel s pomocí 2 dlaších lidí (rodičů). 2.Člověk má své příbuzné - sestry, bratry, dědečky, babičky, švagry, tety atd. - s těmi se také dělí o svůj život, udržuje s nimi kontakt, oni s ním atd. 3.Člověk se styká s jinými lidmi, kterým je nějak prospěšný - zaměstnavatel, obchodní klient, zákazník, spolupracovníci, prodavačka v potravinách atd. - se všemi se dělí o svůj život, neboť je s nimi ve stejné společnosti. 4.Jak moc je konkrétní člověk prospěšný ostatním, tím více je ostatním lidem jeho život drahý a váží si toho, že jej mohou sdílet s touto osobou, on je stále více zavázán ostatním, že naloží se svým životem tak, aby se ostatním odvděčil za to, že je jim jeho život drahý - ztrácí totální právo nakládat se svým životem jak se mu zlíbí, vždy bude muset brát ohledy na společenství lidí, na své okolí - jiná situace by byla, kdyby byl na pustém ostrově. 5.Vztahy životů lidí se prohlubují, jestliže ten člověk je všeobecně známý (slavný) a oblíbený - potom je více odpovědný za to jak naloží se svým životem, neboť více lidí může potěšit, nebo zarmoutit. 6.Člověk si nemusí nechat kecat do svého života, může mu být jedno, co říkají ostatní, jaký mají názor, ale musí potom nést i zodpovědnost za své skutky, a neměl by způsobovat ostatním lidem nějakou újmu (úmyslně). Potom by mohl ztratit úctu, kterou získal životem ve společnosti lidí. To jenom několik úvah nad soukromostí života a smrti, tak jak to vidím já, možná se mýlím, možná ne. Vážím si lidí, co si váží vážených lidí. Zdarec.

Sbohem Bróďo, ale PROBOHA proč jen v rodinném kruhu

Jistě každý kulturní člověk pocítil strašnou ztrátu odchodem p.Brodského. Stal se velkou divadelní i filmovou hvězdou. Svými hereckým výkony se postavil po bok velkých světových herců - nebuďme nezdravě skromní - řada světových herců - Čechů ještě žije, hrajea ještě dlouho budou hrát. Když umíme (sice skromněji, a později než je to ve světě běžné ale o to více srdcem) občas ocenit herecké výkony za života těchto velikánů, proč nemůžeme - je nám to upíráno rodinou (z neznámých důvodů) - se důstojně rozloučit s jedním z velikánů herecké profese. Nemohu se nezeptat proč nemůže mít Vlastimil Brodský vyjímečný státní pohřeb se všemi poctami, které náleží vyjímečným osobnostem, které ovlivnily svým životem miliony Čechů i těch obyvatel zemí, kde se filmy s ním vysílaly? Vždyť se to tak dělávalo skoro v celé nekomunistické historii státu od středověku, že nezáleželo, kde se narodil, jestli v malé neznámé vesničcce, či v hlavním městě - rozhodovalo jakým přínosem pro stát, pro vlast byl jeho život. A v osobě Vlastimila Brodského se jistě všichni shodneme, že jsme ho měli všichni rádi, a to velmi. Nechápu, i přes určitě velkou bolest rodiny, že dělá to, na co si myslím nemůže mít právo : bránit jeho obdivovatelům, aby se s ním přišli rozloučit. To právo podle mne ztratili tím, že se stal slavným českým hercem, nezapomenutelným - a stal se obrazně majetkem národa (v ryzím, nezpropanovaném významu tohoto slova). Národ si buduje svoji historii tím, že má velké osobnosti, že je obdivuje, dává jim to najevo za života a především v poslední chvíli. Začněme si budovat historii na konečně evropské úrovni. Zorganizujme Vlastimilu Brodskému pohřeb, který by jistě ze své skromnosti neschválil, ale který je hoden velkého muže české historie. Za dvacet let si budeme říkat Brodský, ten velký herec, který měl největší průvod Prahou za posledních 50 let ! Máme na to. Važme si velikánů. Píšou se novodobé dějiny, nepišme je obyčejnou tužkou - pišme je ZLATÝM PÍSMEM. Upřímnou soustrast pozůstalým. Nezapomeneme.

, Bylo mi z rozhodnutí našeho "Bródi" celkem smutno. Bohužel nic není ideální a měl na své rozhodnutí právo. Zřejmě jen on sám a možná jeho nejbližší přátelé vědí proč se tak rozhodl. Osobně bych mu rád poděkoval za jeho dobře odvedenou práci, měl jsem ho rád jako herce i jako člověka. Vždy na mne působil jako takový malý podivín. Bohužel, už se s ním nikdy nesetkám. Takže alespoň touto cestou, pane Brodský děkuji Vám za Vaše role, za Vaše herectví, za Váš smysl pro humor a za Váš postoj k životu. Překvapil jste mne, ale respektuji Vaše rozhodnutí. Asi to chce trochu nadhledu tím správným směrem.