Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dirigent Dohnányi potvrdil v Praze status legendy

  9:05aktualizováno  9:05
Oba koncerty Symfonického orchestru Severoněmeckého rozhlasu Hamburk umožnily divákům Pražského jara vychutnat si v Obecním domě špičkové výkony. Na prvním místě umění letos osmdesátileté legendy, dirigenta Christopha von Dohnányiho. Ten se do Prahy vrátil po dvaceti letech.

Christoph von Dohnányi | foto: Pražské jaro/Andreas Garrels

Spolupráce Dohnányiho s orchestrem, v jehož čele stojí od roku 2004, je ukázkou vzorného souladu, kdy dirigentovi stačí naznačovat a orchestr vytváří jeho představy. Dohnányi není typem bouřlivého dirigenta, soustřeďuje se především na jemné cizelování detailů.

Některé skladby se tak vyloupnou v nečekaně "pročištěné" podobě, jiné mohou působit střídmě. To první platí o Brucknerově Symfonii č. 9, jež byla na programu v úterý 26. května. Její komplikované struktury, které mohou někdy znít přehuštěně, Dohnányi prosvítil jako na rentgenu.

Středeční Beethovenova Symfonie č. 3 zvaná Eroica naproti tomu na první poslech nezněla v pravém slova smyslu "hrdinsky" a energicky. Dohnányiho pojetí je celkově uměřenější, ale v rámci této koncepce dosahuje působivých kontrastů a vrcholů.

Někdo samozřejmě může dávat přednost jinému přístupu, nicméně preciznost a elegance provedení učinila Dohnányiho koncepci zcela legitimní.

Sóla pro hvězdy

Oba večery navíc přizdobily sólové výkony. Polovina prvního koncertu patřila proslulému americkému barytonistovi Thomasi Hampsonovi, který se na Pražské jaro vrátil po dvou letech.


Christoph von DohnányiA znovu, tentokrát na osmi písních rakousko-slovinského skladatele z konce devatenáctého století Hugo Wolfa, demonstroval umění písňového interpreta. Hampson umí vystavět drama na malé ploše, vyprávět text, aniž by přitom přestával zvučně zpívat, a přidáme-li k tomu i řeč jeho těla, je účinek zaručený.


Druhý večer uvedl německý houslista Frank Peter Zimmermann, který byl sólistou Koncertu pro housle a orchestr č. 2 Bohuslava Martinů. Celkové pojetí skladby bylo pro českého posluchače možná o něco střízlivější, lyriku a poetiku však vynahradil křišťálový lesk v sólu i v doprovodu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dirigent Paavo Järvi při zahajovacím koncertě Pražského jara.
Estonský dirigent dokázal, že česká klasika není pouze znělka

Po loňském výletu do Hamburku se Smetanova Má vlast zase vrátila domů. Festival Pražské jaro zahájila v Obecním domě Česká filharmonie, tentokrát i za účasti...  celý článek

Z koncertu Freiburger Barockorchester (18. května 2014)
RECENZE: Když se na Pražském jaru vrhnou muzikanti do brilantní hádky

Přitažlivý repertoár, vynikající sehranost i skvělé sólisty divák mohl ocenit na koncertech dvou špičkových zahraničních souborů Freiburger Barockorchester a...  celý článek

Německá houslistka s rodinnými kořeny na Slovensku Julia Fischerová vystoupila...
RECENZE: Když na Pražském jaru zahraje doslova obojživelná muzikantka

Když už se zdálo, že letošní Pražské jaro plyne v organizační pohodě, odřekl kontratenorista Andreas Scholl. Festival přišel o jeden z nejslibnějších večerů. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.