Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dimitrij je krásný, ale chce dobré zpěváky

  10:09aktualizováno  10:09
Dvořákův Dimitrij obsahuje spoustu skvostné hudby. To je první a příjemný poznatek z nové inscenace díla ve Státní opeře Praha. Druhé zjištění je horší: tahle opera chce špičkové sólisty. Však také při jejím koncertním uvedení ve Vídni byli pro většinu partů najati zpěváci z vysoké světové ligy.

Zpívali například Elena Prokina, Krasimira Stoyanova, Dalibor Jenis nebo Dagmar Pecková. Představa, že tuto sestavu uslyšíme v Praze, je spíš fantazií. Jenomže pouze barevné, znělé a zářivé hlasy dokážou odvést pozornost od jistých problémů: jakkoli se tají dech nad krásou některých pasáží, hlavně sborových, jako celek je Dimitrij někdy až zdlouhavý a ustrnulý.

Celkově je opera více odleskem dobového obdivu české společnosti k Rusku než skutečným dramatem. To by měli nahradit zpěváci, hlavně představitel titulní role. Jenže Leo Marian Vodička na obtížný tenorový part nestačí: při premiéře zpíval často falešně, dokonce se zdálo, že mu přeskakuje hlas.

Až příliš malý soprán kdysi oslnivě nadané Lívie Ághové sice stále nepostrádá stopy lyrického kouzla, ale úlohu Xenie nebyla pěvkyně schopna zřetelně artikulovat. Příkladem vzorné dikce byl naopak barytonista Richard Haan jako Šujskij, ale jeho hlas zase postrádá nosnější zvuk. Tatiana Teslia byla méně dramatickou Marinou, než by se slušelo, ale s úlohou se vypořádala lépe než sopranistka Jiřina Marková s carevnou Marfou, kterou by měla zpívat pěvkyně jiného hlasového oboru.

Sbor Státní opery už léta živoří pod hranicí průměru: v opeře postavené převážně na sborových scénách to působí komplikace. Ani orchestr na tom není lépe, což dirigentu Františku Preislerovi, jenž se v Praze osvědčil při jiných příležitostech, dost znesnadňovalo snahu z opery vytěžit maximum.

Dirigent se rozhodl pro verzi Dimitrije, která respektuje historická fakta. Ale i opera s dějinným podkladem je světem, který může podnítit fantazii tvůrců. Režisér Michael Tarant zůstal u historického plátna, což je samozřejmě možné. Třebaže se však točí i nadzdvihuje točna, výsledkem není pocit grandiózní organizovanosti a výpravnosti ani jasného soudobého názoru. Nejvíce utkví v paměti reprodukovaná meluzína a skupina historického šermu.

Shodou okolností odvysílala v sobotu Česká televize reprízu Dimitrije z roku 1981. Svou kýčovitou barvotiskovou podobou se nelišila od nynější inscenace. Jako by neuplynulo téměř čtvrtstoletí.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Momentka z letošního ročníku maďarského festivalu Sziget (10. srpna 2017)
Na Glastonbury východu to páchne elektronikou a voní svobodou

Budapešť (Od našeho zpravodaje) Festival Sziget oslavil své pětadvacáté narozeniny se 450 tisíci návštěvníky z více než stovky zemí světa včetně třeba vzdálené Austrálie. Jedna z největších...  celý článek

Holden (Rock for People 2017)
VIDEO: Holden pořídil klip na festivalu, zpívá o trablech se sirupem

Kapela Holden přichází s videoklipem k písni Malinovej sirup ze své aktuální desky Střepy v postelích. Klip je plný emocí, protože vznikl v rámci vystoupení na...  celý článek

Záběr z festivalu Brutal Assault 2017
Brutal Assault hlásí rekordní návštěvu, metalisté udělili lepší dvojku

Na metalový festival Brutal Assault, který v neděli skončil v areálu pevnosti v Josefově na Náchodsku, dorazilo rekordních zhruba 20 tisíc návštěvníků. Ti v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.