Zaznělo to na setkání novinářů s polským režisérem Krzysztofem Zanussim, členem poroty jubilejního 25. ročníku festivalu českých filmů Finále Plzeň.
"Státní filmové studio má kromě výroby nových filmů jako druhý hlavní úkol zachovávat stávající filmy. Do jejich digitalizace a restaurování dáváme spousty peněz, jinak nezůstanou pro budoucí generace. Už je jich digitalizována zhruba stovka. Je tam velká podpora ze strany státu," dodal.
Podle ředitele plzeňské přehlídky Ivana Jáchima je v ČR odbornou komisí vybráno asi 100 skvostů české kinematografie, jež by měly procesem modernizace projít. Zatím ale na to nejsou peníze, dodal. Rekonstrukce filmu přijde na jednotky milionů korun.
Česko na chvostu digitalizace Z filmu Markéta Lazarová (1967)  MFFKV 2011 - Herečka Magda Vášáryová s prezidentem festivalu Jiřím Bartoškou  Z filmu Všichni dobří rodáci O digitalizaci Markety Lazarové se loni zasloužil karlovarský filmový festival. Dlouhodobého projektu se účastní ministerstvo kultury a Národní filmový archiv. "Společným cílem je postupně digitalizovat tituly domácího zlatého fondu, uchovat je a zpřístupnit dalším diváckým generacím," uvedl prezident soutěže Jiří Bartoška. Do digitální podoby bude brzy převeden Formanův film Hoří, má panenko, který uvede karlovarský festival letos. Které další snímky budou restaurovány, zatím není jasné. "Zájemci o investice do digitalizace z řad fyzických i právnických osob jsou, ale tradice se z toho stát nemůže," vysvětlil Bartoška. Mezi kandidáty, jejichž seznam o 200 položkách sestavilo ministerstvo kultury, jsou i Jasného Všichni dobří rodáci. |
V Polsku vzniká zhruba 40 celovečerních filmů ročně, podle Jáchima mírně víc než v ČR. Výhodou tamějších tvůrců je zákon o kinematografii, podobný francouzskému. Funguje už jednu dekádu; filmaři o něj bojovali osm let.
Díky němu jde automaticky do filmového fondu 1,5 procenta příjmu ze vstupného, ale také z reklam v televizích. "Není to státní podpora a není závislá na vládě nebo parlamentu," uvedl světoznámý režisér. Výhodou polského filmu je také agentura, která obhospodařuje autorská práva a exkluzivně jedná se zájemci o polské snímky i filmaře. Také díky ní máme hodně peněz a hodně tvůrců působí na Západě, dodal.
Podle Zanussiho české přítelkyně a dramaturgyně mezinárodních kulturních projektů Emilie Miry Haviarové si Poláci také vybudovali velmi kvalitní filmový ústav, který dříve neměli. "My jsme ho naopak zrušili, i když oni nám ho záviděli," dodala. Polské filmy financuje kromě filmového fondu ještě Filmový institut a dává na ně peníze hodně firem. Nové snímky vznikající v Polsku jsou podle Haviarové kvalitnější než v ČR.
Zanussi také prozradil, jak bude v Plzni filmy hodnotit. "Jediné mé kritérium je to, zda se po dočtení knihy, zhlédnutí divadelní hry nebo filmu cítím lépe a obohacen o nové informace nebo vjemy," uvedl.
