Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: I v sále po Husákovi rozdávala Krallová klidnou radost z hudby

  8:53aktualizováno  8:53
Poměrně tichý, velice tradiční, a přesto, anebo možná právě proto velmi silný. Takový byl nedělní koncert kanadské pianistky a zpěvačky Diany Krallové v pražském Kongresovém centru. Představila písně z průřezu své kariéry, ale nakonec došlo i na předělávku Dylana.

Diana Krallová (Kongresové centrum, Praha, 3. července 2016) | foto: Yan Renelt, MAFRA

Po až divadelním zážitku z turné Glad Rag Doll před čtyřmi lety to nyní byla opět klasická Krallová s tříčlennou kapelou starých bardů a tradičním repertoárem. Může nám být líto, že se Česku vyhnula šňůra k albu Wallflower, na níž hrála předělávky od Boba Dylana, Toma Waitse či Joni Mitchellové, ale na vyznění nedělního koncertu to neubralo.

Diana Krallová

Místo konání: Kongresové centrum, Praha

3. července 2016

Hodnocení: 80 %

Krallová přivezla střídmě pojatou scénu v podstatě jen s různobarevně nasvícenými závoji. V centru dění byla ovšem ona, její klavír, kontrabas, bicí a kytara a Bob Hurst, Karriem Riggins a Anthony Wilson, kteří je obsluhovali. Nutno dodat, že s absolutní lehkostí a bez zaváhání.

Střídaly se balady s rychlejšími kusy, prakticky v každé z písní zaznělo nejméně jedno neprotahované a účelné sólo a diváci tyto pasáže pokaždé odměnili potleskem.

Fotogalerie

Kromě aplausů mezi písničkami by jinak bylo v hledišti možné slyšet spadnout špendlík. Publikum si vychutnávalo hudbu a jediná vlna lehké nespokojenosti nastala, když se Krallová po hodině hraní zvedla, spolu s kapelou uklonila a odešla do zákulisí. Jen hodina?

Naštěstí se čtveřice hudebníků záhy vrátila a začala jízda, která v divácích vyvolala nadšení – California Dreamin’ od The Mamas & the Papas, Dylanova Wallflower a další čtyři přídavkové skladby natáhly set na regulérní délku.

Navzdory velkolepému prostoru Kongresového sálu někdejšího Paláce kultury to byl koncert velice komorní až intimní. Krallové kapela hrála tiše, přesto měla produkce odpovídající dynamiku. Je až zvláštní si uvědomit, že na tom samém místě se před třiceti lety tleskalo Gustávu Husákovi. Ovšem každý takový povedený večer aspoň dává vzpomenout, že už můžeme aplaudovat skutečným hvězdám. A dobrovolně.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.