DG 307: nové barvy

Deska DG 307 Uměle ochuceno je poměrně zásadním přepracováním stejnojmenného, dávno nedostupného alba z roku 1992. Tehdy to byla první spolupráce Milana Mejly Hlavsy s Pavlem Zajíčkem po sedmnácti letech. Snad kvůli jediné nově dodané skladbě, Indiánské modlitbě, kterou loni zesnulý Hlavsa na konci alba recituje do zvuku varhan, působí dnešní verze trochu jako příspěvek k módnímu pěstování kultu svatého Mejly.

Je to krásná kompozice s jedinečným kytarovým sólem v závěru, nicméně je znát, že svou sentimentálně prostou strukturou je do alba zasazena navíc. Deska totiž vrcholí už předchozím rockovým maršem Příběh II, připomínajícím svou brutalitou mladá léta Iggyho Popa. Je to poselství Hlavsovy a Zajíčkovy generace, vyrostlé na díle Ladislava Klímy a Allena Ginsberga, následujícím rockovým vlnám: „... potom sme vstoupili do zahrady rozumu, toho šílenýho podvodu, kde slepci vedou slepce a ksichty jsou zdeformovaný hrůzou a úzkostí..."

Přes moderní zvuk se spoustou zvukových smyček je znát, že hlavní inspirací DG 307 navždy zůstane hudba poloviny 70. let, kdy se poselství, s nímž přišli Velvet Underground, rozpadlo na dva proudy. Album Uměle ochuceno rámují skladby v duchu tehdejšího Lou Reedova arénového rocku, postaveného na bateriích kytarových vazeb, ale vnitřek desky spíše připomíná to, co natočil se zpěvačkou Nico jeho bývalý kolega John Cale. Pod nánosem usilovně vanoucího větru kakofonie, zdánlivě chaotických hluků a vazeb můžeme vnímat choulící se křehkost a jemnost, ale i cosi nevyřčeného, a přesto přítomného. Co všechno dokáže říct pauza, která se objeví po prvním akordu Příběhu I, nebo šumová smyčka ve skladbě Nad stínem noci.

DG 307 jako první česká rocková skupina vědomě přestala být rocková. Jak v 70. letech obcházela chudobné technické možnosti instrumentace a nahrávání, dostávala se do blízkosti postupů vážné a konkrétní hudby, která také velmi opatrně a účelově zacházela s elektronikou. Syntezátory a dohrané živé bicí vracejí Zajíčkovu a tentokrát i Hlavsovu skupinu k rockovému zvuku. Skladby tím získaly nové barvy a hlavně energii, kterou dnes již historické snímky ze sedmdesátých let postrádají. Přesto pamětník asi raději sáhne po úplně původních, skoro třicet let starých verzích Papírového absolutna nebo Andělských vlasů, jejichž autentičnost je při všem respektu k výtečné nové desce neopakovatelná.


DG 307: Uměle ochuceno d-constructed 2001
Guerilla Records, 44 minut

Milan "Mejla" Hlavsa (vlevo) a Jiří Kabeš v roce 1999 na koncertě skupiny The Plastic People of the Universe v pražském Paláci Akropolis, jehož výtěžek směřoval na konto SOS Kosovo. Hlavsa zemřel 5. ledna ve věku necelých 50 let. (ČTK/René Volfík)

Milan "Mejla" Hlavsa hovoří s prezidentem Václavem Havlem na rockovém festivalu v Trutnově v roce 1999. Zakládající člen legendární undergroundové skupiny Plastic People of the Universe zemřel 5. ledna ve věku necelých 50 let.

Ve věku necelých 50 let zemřel 5. ledna zakládající člen legendární undergroundové skupiny Plastic People of the Universe Milan "Mejla" Hlavsa (na archivním snímku z roku 1997). (ČTK/Tomáš Turek)

Milan "Mejla" Hlavsa

Skupina DG 307 vystoupí v Brně na akci nakladatelství Vetus Via

DG 307: Uměle ochuceno d-constructed 2001 - obal alba.