DG 307 (Pavel Zajíček) při živém provedení programu Dar stínum, Nová Víska,

DG 307 (Pavel Zajíček) při živém provedení programu Dar stínum, Nová Víska, jaro 1979 | foto: Guerilla Records

Jak hráli DG 307 mezi kriminálem a emigrací

  • 1
Vydání boxu pěti CD Svědek spálenýho času s archivními nahrávkami undergroundové skupiny DG 307 je na hudebním poli bez nadsázky edičním počinem letošního podzimu.

Soubor disků zachycuje DG 307 v jejich druhé tvůrčí fázi navazující na propuštění hlavní postavy kapely Pavla Zajíčka z vězení po "procesu s undergroundem" a těsně předcházející jeho emigraci – tedy tvorbu z let 1979 a 1980.

DG 307 (obal)

Repertoár z první poloviny 70. let, z doby sestavy, v níž figuroval plastikovský Milan Hlavsa, zmapoval v roce 2004 dvojdisk Historie hysterie, který stejně jako aktuální box vydala firma Guerilla, jež se nyní jako jediná mapování dějin i současnosti hudebního undergroundu soustavně věnuje.

Je fascinující, že nově obsazená skupina stihla za necelé dva roky připravit, navíc pod stálým policejním dohledem, tři rozsáhlé programy, nahrát je v domácích studiích a dva z nich také živě odpremiérovat (a zároveň derniérovat).

Bez hluku

Pavel Zajíček nové DG 307 sestavil, tak jak se stalo u kapely tradicí, z hudebníků i nehudebníků. Což vytvářelo neopakovatelné napětí mezi jakýmsi až hudebním intelektualismem a cíleným obrazoborectvím až barbarstvím.

To druhé je však oproti první fázi v programech z konce sedmdesátých let Dar stínum, Pták utrženej ze řetězu a Torzo relativně utlumeno. Zde už nenajdeme žádné improvizované hlukové plochy, kterými za hlavsovských časů DG 307 de facto předpověděli mnohem pozdější světovou vlnu industriální hudby.

Hudebně v těchto třech programech kapela připomíná spíše některé trendy soudobé vážné hudby a minimalismu. Ve vokální složce pak více než kdykoli předtím i potom využívá sborových zpívaných i recitovaných pasáží. V naší kultuře mají kořeny sahající až k hudebně-divadelní avantgardě E. F. Buriana.

Jeden z tehdejších (a po mnohaleté pauze i současných) členů DG 307, kontrabasista Ivan Bierhanzel, však přiznává: "Ta česká tradice voicebandu tam je, ale nevím, nakolik je vědomá." Právě tento až litanický a zaříkávačský přístup se jeví pro poezii Pavla Zajíčka (neboť ta byla vždy u DG 307 prvořadá) jako až překvapivě ideální.

Skvělý esej i dobové fotografie

DG 307 při nahrávání programu Dar stínum, byt u Jonáků 1979

Všechny nahrávky boxu, tedy tři studiové a dvě živé, jsou pečlivě ošetřeny z původních zvukových pásů a remasterovány předním českým zvukařem Ondřejem Ježkem. S ohledem na dané možnosti znějí výtečně.

A důležitou přidanou hodnotou jsou i booklety k jednotlivým programům s kompletní, i do angličtiny přeloženou textovou přílohou a relativně obsáhlá vložená knížka s brilantním esejem Petra Ference a dobovými fotografiemi.