Od rána pršelo. A od rána Jan Tříska vyběhl schody z nábřeží na pražský Jiráskův most nesčetněkrát. S deštníkem i bez, pomalu, rychle, podle pokynů z vysílačky - zatímco z okna kotvící lodi ho sledovala kamera. A také herečtí kolegové Pavel Liška a Iva Janžurová.
"Tříska hraje muže, který se mé hrdince záhadně zjevuje. Ale i ona nese napětí, tajemství, něco skrývá, něco zamotá... třeba je taky podezřelá. Říkala jsem si už, jestli by neměla vypadat víc jako vrah - podle anglické školy by určitě nebyla úplně nevinná," mlží herečka.
Víc prozradit nesmí: točí se detektivka. Nese název Setkání v Praze, s vraždou, pro ČT ji podle stejnojmenného románu Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého a scénáře Josefa Eismanna režíruje Jitka Němcová a kromě jednoho podivného úmrtí zkoumá trest za zločiny komunismu.
Smrt bývalého bachaře
Janžurové hrdinka jménem Anka se vrátí do Prahy po sedmadvaceti letech exilu v Kanadě. "Naplno si to užívá, už v letadle dojetím brečí," prozrazuje režisérka. Provází ji dospělá dcera v podání Báry Štěpánové s přítelkyněmi ze saxofonového kvintetu, které mají v Praze vystupovat - Štěpánová už prý hru na nástroj větší než ona sama pilně cvičí.
Na koncertu saxofonistek se objeví Lucie Vondráčková v roli studentky a Liška coby kriminalista s doktorátem práv. Ukáže se, že studentčin dědeček byl správcem zámku Ančiny rodiny; Anka znala i studentčina tatínka, jejž představuje Jiří Menzel. A právě Menzel, Tříska, Pavel Landovský a Jan Kašpar ztělesnili partu dávných kamarádů, kteří zažili komunistický lágr a nyní se scházejí na vltavském hausbótu.
V hledáčku kriminalistů se octnou ve chvíli, kdy je nalezen mrtvý někdejší dozorce a mučitel politických vězňů; vypadá to sice na sebevraždu, ale Liškově detektivovi se to nezdá. Vyšetřuje, zda bachařova smrt souvisí s jeho minulými či současnými činy, a také uvažuje o právu na odplatu a hranicích spravedlnosti.
"Svým dilematem nad otázkou viny je pro mě zajímavý," říká Liška o prvním strážci zákona ve své herecké dráze. Jaký typ detektiva to je - inspektor Columbo? "Jeho styl mi navrhovali, ale nechci stvořit paskvil. Navíc můj hrdina postupně zjistí, že se na tuhle práci moc nehodí," vykládá Liška, proč hraje "prostě policajta". Jen jedno je mu trochu líto: že nemá ve scénáři akční scény. "Těšil jsem se na honičky a bouchačku v podpaží," stěžuje si vesele, ale režisérka mu slibuje, že si "akce" užije dost v milostných scénách.
Z krimi do Bouře
Také pro Třísku znamená Setkání v Praze, s vraždou svého druhu premiéru. Poprvé v životě totiž točí pro televizi. "Ale rozdíl v tom nevidím, ať dělám film pro kino nebo obrazovku," říká Tříska. Postava obestřená tajemnem ho baví, scénář prý nezapře, že "Škvorecký je na detektivky machr", takže herec nabídku přijal i přes napjatý divadelní program.
"Přišla zrovna při zkouškách Havlova Odcházení - a teď zase běžím na oprašovací zkoušku Bouře, kterou opět hraji na Letních shakespearovských slavnostech," loučí se Tříska. Režisérčino "Děkuji" mu patří nejen za práci před kamerou, ale i za víkend, kdy z vlastní iniciativy probíral text s Landovským.
V lodní restauraci osiří Janžurová s Liškou. Detektiv si chce o případu popovídat s osobou "zvenku", ale ta mu vysvětluje, že tak docela nezaujatá není, protože řadu aktérů zná. Konverzační scéna obsahuje spoustu slov. "Jindy říkávám, že je škoda škrtat, ale tady už pomalu přemýšlím, co by šlo vypustit," žertuje herečka, přičemž předvádí předepsaný "nesnesitelný smích" své hrdinky.
"Je takzvaně vysmátá, ale ve skutečnosti používá smích místo pláče," míní Janžurová. Obecně soudí, že detektivka má být poctivá a nesmí diváka svádět z cesty, ale to si prý musí ohlídat režisérka. Má na to čas až do začátku července. Kromě Prahy a okolí se bude točit v obcích Mařenice a Holovousy a další role dostanou Jaroslava Adamová, Jitka Smutná či Eva Salzmannová.
