Coltrane však mlčí jako hrob, stejně jako by to udělal sám Hagrid - tedy pokud by si zrovna nepřihnul přes míru. Ostatně i Hagridovo příjmení údajně pochází ze starého anglického slova, jež je výrazem pro stav, který nadchází, pokud jste neměli zrovna dobrou noc.
Rubeus Hagrid, zarostlý muž obřího vzrůstu, navlečený do huňatého spratkového kožichu, může u obyčejných lidí neboli mudlů budit hrůzu. Ne tak v čarodějném světě: všichni kouzelníci vědí, že bradavický hajný stejně jako jeho věrný vlčák Tesák jsou laskavá dobračiska.
Hagridův mimořádný vzrůst není náhodný: před pětasedmdesáti lety ho počali obryně a kouzelník. Obryně však nejsou příliš starostlivé matky, proto Hagrida vychovával otec, který jej poslal do učení do Bradavic.
Zde se Hagridovi stalo to, co Harrymu rovněž hrozí rok co rok: byl vyloučen a jeho hůlka byla zlomena. Od té doby s sebou obr často nosí deštník, který má pozoruhodně čarovné schopnosti.
Hagridovo nespravedlivě očerněné jméno bylo očištěno až po letech, takže se obr mohl stát součástí učitelského sboru a vyučovat péči o magické tvory. Nejrůznější potvory, tlustočervy a třaskavými skvorejši počínaje a draky konče, jsou totiž Hagridovou velkou láskou.
I o nejodpornější stvůry se stará něžně jako o miminka a s láskou peče trojici hrdinů většinou nepoživatelné sušenky. Slabost pro všechny zvířecí obyvatele magického světa však dostává Hagrida většinou do malérů. Hagrid je rovněž překladatelským oříškem, neboť hovoří směsicí yorkshirského dialektu a jihozápadní angličtiny.
 Hagridova postava budí respekt, ale bradavický hajný je dobrák. |
