Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Deset století architektury za jeden den

  13:32
Pražský hrad hostí do konce října rozsáhlou výstavu Deset století architektury. Dnes večer ji slavnostně zahájí Václav Havel, zítra se její brány otevřou pro veřejnost. Příprava projektu trvala tři roky a pracoval na něm početný tým kurátorů a architektů. "Jsem velice rád, že celý náš tým poslední dramatické týdny přežil," říká hlavní kurátor výstavy Miroslav Řepa.
Expozicí Deset století architektury navazuje pořádající Správa Pražského hradu na své dřívější velké akce - výstavy věnované Josipu Plečnikovi a Rudolfu II. Nyní Hrad v šesti oddělených částech představuje šest architektonických slohů. "Máme štěstí, že stojíme na místě, kde je možné architekturu od románu po 20. století vystavovat v autentickém prostředí," vysvětluje Řepa. První dva slohy si "rozebraly" románské a gotické podlaží Starého královského paláce, renesanci byl vyhrazen Letohrádek královny Anny, baroku Jízdárna, 19. století Císařská konírna a 20. století Sloupová síň, Rothmayerův sál a Klínová chodba.

Vstupné

Vstupenku lze zakoupit u vchodů do všech expozic. Základní stojí 240 korun, zlevněná 140 a rodinná 420. Platí dva měsíce, ale do každé části se na ni dá dostat pouze jednou.
Další informace o vstupném naleznete ZDE.

Románské podlaží je pro veřejnost jinak nepřístupné. Klára Benešovská a Petr Chotěbor se v něm rozhodli nasvícením, hudbou a zvuky evokovat atmosféru středověké Prahy. Unikátním exponátem je model patrového kostela sv. Prokopa ze Záboří nad Labem, který je první rekonstrukcí této záhadné, dosud ne zcela probádané stavby. Stejná dvojice připravila i část věnovanou gotice. Zde byla největším oříškem instalace sousoší Olivetská hora z kostela sv. Mořice v Olomouci, jehož každá část váží přes půl tuny.

V letohrádku je vůbec poprvé otevřen jeho zrekonstruovaný suterén, ovšem největším lákadlem bude hlavně první patro přeměněné na náměstí tzv. ideálního města. Ivan Prokop Muchka nechal vyrobit obrovské kulisy z průčelí českých renesančních staveb, kterými pokryl stěny a doprostřed umístil maketu rondelu ze zámku v Jindřichově Hradci. Do modelů je možné vstupovat a sledovat zde audiovizuální instalace.

Neméně atraktivní podívanou je impozantní rekonstrukce slavobrány vztyčené při svatořečení Jana Nepomuckého před katedrálou sv. Víta. Malované dioráma je umístěno v Jízdárně. "Chtěl jsem přiblížit esenci barokních principů na oddílech, jako je Hmota, Prostor, Geometrie a podobně," vysvětluje kurátor barokní části Jiří T. Kotalík.

Jediným "neautentickým" prostorem je Císařská konírna. Pavel Zatloukal ji pro 19. století nechal architektem Emilem Zavadilem proměnit ve skleník zámku v Lednici včetně zeleně a papoušků. Vstup zabírá maketa scénografie k jedné z Mozartových oper.

Kurátor architektury 20. století Zdeněk Lukeš měl naopak práci ulehčenu tím, že jemu vyhrazené sály jsou samy o sobě klíčovými exponáty. Vedle Plečnikových a Rothmayerových děl je zde k vidění i mobiliář z brněnské vily Tugendhat od Miese van der Roheho a překvapivě i stříbrná tatrovka Hanzelky a Zikmunda.

K výstavě vychází šest publikací o jednotlivých slozích v české a anglické verzi, doplňuje je šest videokazet. Odezvu bude mít projekt i v regionech; zapojilo se do něj 250 objektů z celé republiky. Samostatný program je v Deseti stoletích architektury věnován dětem.

Hradní expozice dostane v brzké době ambiciózního konkurenta, projekt Sláva barokní Čechie. Kurátor Řepa to ovšem vidí optimisticky: "Našeho konkurenta se nebojíme, můžeme se vzájemně doplňovat. Ale my zahajujeme dřív, jsme větší a návštěvníky stojíme míň."

Jeden z modelů hradních areálů v gotické expozici.

Busta Karla IV.

Detail apoštola ze sousoší Olivetská hora z kostela sv. Mořice v Olomouci.

Detail tváře Ježíše Krista ze sousoší Olivetská hora z kostela sv. Mořice v Olomouci.

Model románské rotundy sv. Víta z počátků Pražského hradu.

Model ideálního města je součástí rozsáhlé výstavy Deset století architektury.

Model ideálního města je součástí rozsáhlé výstavy Deset století architektury.

Autor:


Témata: Vila Tugendhat




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.