V Kyjově jste byl naposledy před sedmatřiceti lety. Vzpomínáte si na to?
Vůbec ne. Museli mi připomenout, že tenkrát pršelo, že jsem přišel s deštníkem na jeviště, kde nebyla střecha, že byly problémy s nástroji. Těch vystoupení je moc.
Museli vás pro sobotní koncert hodně přemlouvat?
Ne. S Mirkem Surkou, který mě o to požádal, se velmi často potkáváme na jevišti nejen s Boom! Bandem, ale i Big Bandem Felixe Slováčka. Je to fajn člověk a vynikající muzikant. Ani nestačil dopovědět větu a řekl jsem samozřejmě, protože vím, že je odtud a že tu má rodiče.
Prý jste si přál připravit dobré víno a hezká děvčata?
Něco takového jsem nemohl říct, protože jsem věděl, že přijedu s přítelkyní. To by bylo velmi nevkusné. Dělat ze sebe Casanovu není můj styl.
Přijel jste z Německa kvůli Kyjovu a křtu knihy. Co je to za knížku?
Byla napsána beze mě a o mně jinými lidmi. Od pana prezidenta počínaje přes spolupracovníky, nejbližší přátele a lidi, kteří pro mě něco znamenali. Jmenuje se Posel dobrých zpráv podle jedné písně.
Budete mít významné jubileum. Fanoušci očekávají turné. Dočkají se ho na podzim?
Ne. Nebude ani žádná oslava. Poté, co jsem ukončil velké turné s Helenou Vondráčkovou, jsem skončil s koncertováním do Vánoc.
Na čem tedy pracujete?
Věnuji se novému albu, které natáčím v Německu. A příští týden začínám dělat u nás dvě desky najednou. V jednom studiu pracujeme na nových písních naprosto nepřebíraných z cizích produkcí, protože to dnes nemá vůbec žádnou hodnotu. V druhém studiu dělám písně Karla Svobody, které napsal kdysi pro mě a byly to hity. Vybrali jsme dvanáct písní, které dostanou nový kabát. Tři z nich si asi napíšu sám.
Kdy desky vyjdou?
Nevím. Taková věc se nevydává jako housky na krámu. Dnes je to větší strategie než dříve, kdy nebyla konkurence a my jsme až bezmyšlenkovitě vydávali jednu desku za druhou. Dnes se písně hledají.
