S dílem tohoto dánského polárního badatele, který byl sám po babičce Gróňan, se Lyčka nemohl minout už při svém studiu dánštiny na pražské filozofické fakultě. Rasmussenova inuitská mytologie vyšla v dánštině ve dvou trilogiích, Mýty a pověsti z Grónska a Inuité vyprávějí. O tom, že tyto drsné, chladným rozumem těžko pochopitelné příběhy přeloží do češtiny, začal Lyčka přemýšlet v Kodani, kde od roku 1991 pracoval na české ambasádě. Definitivně změnila jeho úmysl v čin návštěva Grónska - při té obeplul západní pobřeží ostrova na člunu řízeném divokým německým kapitánem, za nocí strávených v loveckých osadách naslouchal hlasům větru a moře. "Navštívil jsem hodně míst. Ale přijet do Grónska, to je opravdu něco zvláštního. Led a drsná příroda, přitom určité romantické kouzlo," snaží se Lyčka popsat své vjemy. Až v Grónsku prý plně pochopil Rasmussenův výrok: "Dejte mi psy a zimu - a zbytek si můžete nechat."
Po návratu do Kodaně zasedl Lyčka nad Rasmussenovy knihy a do tamního Grónského domu se chodil radit, jak třeba vhodně převést dvanáct různých grónských označení zvířete, jemuž se v češtině říká prostě tuleň. Přeložit však ještě neznamená porozumět mýtům samým. "Mýty nepředstavují souvislý svět, kde věci mají svůj obvyklý řád. K jejich uchopení je potřeba spíš představivost než logika." Nepřipraveného čtenáře může inuitská mytologie zaskočit - příběhy často jakoby nekončí, nebo dokonce zdánlivě nic neříkají. Také proto Lyčka zahrnul do knihy rozsáhlý Rasmussenův výklad základních mytologických pojmů, symboliky a rituálů.
Důkazem, že k pochopení grónské mytologie se lze dobrat "rozumově nepředpojatým" citem, jsou pro Lyčku práce Martina Velíška. Ten knihu podle Lyčky vybavil "skvělými ilustracemi, jež pomáhají mýtům na cestě ke čtenáři", ač nikdy nespatřil živého Inuita, natož pak Grónsko.
Po návratu do Kodaně zasedl Lyčka nad Rasmussenovy knihy a do tamního Grónského domu se chodil radit, jak třeba vhodně převést dvanáct různých grónských označení zvířete, jemuž se v češtině říká prostě tuleň. Přeložit však ještě neznamená porozumět mýtům samým. "Mýty nepředstavují souvislý svět, kde věci mají svůj obvyklý řád. K jejich uchopení je potřeba spíš představivost než logika." Nepřipraveného čtenáře může inuitská mytologie zaskočit - příběhy často jakoby nekončí, nebo dokonce zdánlivě nic neříkají. Také proto Lyčka zahrnul do knihy rozsáhlý Rasmussenův výklad základních mytologických pojmů, symboliky a rituálů.
Důkazem, že k pochopení grónské mytologie se lze dobrat "rozumově nepředpojatým" citem, jsou pro Lyčku práce Martina Velíška. Ten knihu podle Lyčky vybavil "skvělými ilustracemi, jež pomáhají mýtům na cestě ke čtenáři", ač nikdy nespatřil živého Inuita, natož pak Grónsko.
