Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: LaChapellovy fotky jsou někdy prostoduché, ale fungují skvěle

  10:48aktualizováno  10:48
David LaChapelle je monumentální, odvážný, drzý a jeho představivost nezná hranic. Přesně tak jej představuje výstava v Galerii Rudolfinum. A ať se nám to líbí nebo ne, LaChapelle fascinuje. Možná proto, že naivita se u něj mísí se schopností vidět věci takové, jaké doopravdy jsou.

Hamburgerová smrt | foto: © David LaChapelle, courtesy Fred Torres Collaborations

Expozice s názvem Tak pravil LaChapelle mapuje fotografovu tvorbu od černobílých počátků z osmdesátých let až po jeho nejnovější tvorbu, ve které se od komerce a lifestylu vrací opět k umění.

Nechybí tu jeho rané akty ve stylu Leni Riefenstahlové, první skromné černobílé portréty hvězd ani ty barevné, jež provokují nejen stylizací směřující k pornografii nebo násilí, ale také  kritikou společnosti, jíž tyto celebrity vládnou. Dominantou jsou velkoformátové pompézní obrazy inspirované klasickými uměleckými díly – například  Poslední večeří Leonarda da Vinciho – jimiž se fotograf obrací k vlastní realitě.

LaChapellovy snímky

A i když LaChapellovy parafráze balancují na hranici kýče a někdy jsou až průzračně prostoduché a laciné, fungují výborně. Na nic si totiž nehrají, jsou jako krásné cetky z kočičího zlata.

LaChapelle nemá rád umění, které je jen (jak sám říká) "pomrkáváním na pár zasvěcených". Jeho cílem je, aby mu všichni rozuměli a to se mu daří. Jeho kritické rýpance i apokalyptické vize jsou jasné každému, a to napříč celou zeměkoulí. Navíc okouzlují smyslem pro humor.

LaChapellovy fotky totiž navzdory krvi, nahotě a vizuální brutalitě, která estetické cítění diváka opravdu nešetří, rozesmějí a baví svou hravostí – významovou i tou formální.

David LaChapelle - Amanda Lepore: Závislá na diamantech (1997)

Fotografie s názvem Amanda Lepore: Závislá na diamantech (1997)

Trochu jinou polohu autora odhalují inscenované momentky ze série Americké vzpomínky z let 2006 a 2007, které jsou nakonec na výstavě tím nejbrutálnějším. Svou zvláštní atmosférou těžko popsatelného hnusu vzdáleně připomínají snímky fotografky Nan Goldin, ovšem s tím rozdílem, že aktéry nejsou homosexuálové nebo postavy z kabaretů, ale úplně obyčejní Američané.

A o to víc působí.

Tak pravil LaChapelle
Galerie Rudolfinum. Vstupné: 130 a 80 Kč.
Otevírací doba: 10 – 18 hod. (úterý - středa, pátek - neděle), 10–20 hod. (čtvrtek). Zavřeno je pouze v pondělí.
Hodnocení MF DNES: 80 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Akt stojícího muže a ženy, Pablo Picasso, 1969
Jako ve Vídni. Liberec láká na Picassa, Dalího i rakouské radikály

Prostory Oblastní galerie Liberec od pátku až do října zaplní díla Pabla Picassa, Alberta Giacomettiho, Salvadora Dalího a dalších velikánů výtvarného umění....  celý článek

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948
Výstava připomíná devadesát let od zrodu Sekorova Ferdy Mravence

Od pátku po celé prázdniny si můžou děti zdarma prohlédnout ilustrace Ondřeje Sekory. Výstava nazvaná Ferda Mravenec 90 se koná v pasáži Paláce Koruna na...  celý článek

Jan Zrzavý
Žlutý Kristus a další Zrzavého poklady. V létě bude i Kyncl a Gutfreund

Letní prázdniny se blíží, přesto galeristé po celém Česku stále pilně chrlí na své návštěvníky nové a nové výstavy. K vidění je dílo Jana Zrzavého, Františka...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.