Náhrobek Davida Ganse na pražském starém židovském hřbitově

Náhrobek Davida Ganse na pražském starém židovském hřbitově | foto: Wikipedia

Rudolfínský historik psal o krveprolévání pro pobavení zarmoucených

  • 1
Není to náhoda, že v edici Judaica nakladatelství Academia právě vyšly pod pořadovými čísly 18 až 20 tři novinky zároveň. Neodmyslitelně k sobě totiž patří, jedna doplňuje druhou.

Ratolest Davidova

Tou rozměrově a jistě i co do hodnoty nejzásadnější je Ratolest Davidova. Tedy velké historické dílo pražského židovského učence Davida Ganse (1541–1613), které v úplnosti dosud nikdy nebylo z hebrejštiny do češtiny přeloženo. Převodu bezmála sedmisetstránkové kroniky se ujala Jiřina Šedinová.

Další dva tituly na tento pramenný svazek navazují. Jeden přímo, tím je monografie David Gans, pražský renesanční židovský historik, z pera téže Jiřiny Šedinové. Druhý volněji, v širších souvislostech. Americká historička Rachel L. Greenblattová v knize „Aby vyprávěli svým dětem“ s podtitulem Paměť židovské obce v raně novověké Praze analyzuje každodenní život židovské pražské komunity v 16. a 17. století.

Aby vyprávěli svým dětem

Tedy právě v době, kdy zde působil David Gans, jehož osobnost je v knize na mnoha místech reflektována. Stejně jako například jeho současník Jehuda Leva ben Besal’el alias Maharal, tedy náš starý známý rabbi Löw, legendární tvůrce a oživitel golema.

Greenblattová vychází z písemných pramenů, dobových kronik včetně Gansovy. Zdrojem informací jí však byly i liturgické texty nebo náhrobní nápisy. Ty sice především dodávají židovským hřbitovům známý kolorit, ale pro historiky jsou cenným zdrojem informací.

Ostatně, i nápis na náhrobku Davida Ganse na pražském starém židovském hřbitově uvádí, že jde o autora Ratolesti Davidovy. Tedy jediné tištěné hebrejské knihy podobného typu, jež v Praze v této době vyšla. První vydání pochází z roku 1592 a v pražském Židovském muzeu se nachází v pouhých třech exemplářích.

David Gans

Gans svou knihu považoval nejen za závažné historické dílo, kterým skutečně v dobovém kontextu je, ale zjevně i za „kratochvilné“ počtení. Už na titulním listě prvního dílu, který se věnuje židovským dějinám (na rozdíl od dílu druhého, zasvěceného dějinám obecným, tedy světovým), vypisuje témata, jimž se hodlá věnovat.

Jsou mezi nimi i „nepokoje, války a krveprolévání, hromadné a děsivé noviny, jež se přihodily na souši i na moři, věci, jež v kronikách nenajdeš, neboť si je nedovedl představit žádný z učených.“ A vzápětí dodává: „Jimi se pobaví duše zarmoucených.“