Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel satirik Dario Fo. Držitel Nobelovy ceny nešetřil ani Berlusconiho

  9:37aktualizováno  10:18
Ve věku 90 let zemřel italský dramatik a herec Dario Fo. Satirik dostal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1997, byl významným představitelem politicky zaměřeného divadla. Navazoval na tradici středověkých šašků, kteří se nebáli kritizovat vrchnost.

Dario Fo během vystoupení na stockoholmském Folkets Hus (14. března 1980). | foto: AP

Fo navazoval na absurdní divadlo, přičemž jeho hry jsou čistě osobními fraškami s vážným podtónem. Nobelovu cenu získal jako dědic středověkých kejklířů, který pranýřuje moc. Využíval metody commedie dell’arte (tedy divadla založeného na ustálených charakterech postav a improvizaci).

Bůh existuje - a je komunista

Profil Foovy ženy Francy Rameové

Po pětadvaceti letech soud uvedl, že k jejímu únosu došlo na povel policie, fašisté byli jen vykonavateli. Nikdo za něj však nebyl nikdy odsouzen.

„Se smrtí Daria Foa přišla Itálie o jednoho z největších představitelů divadla, kultury a občanského života v zemi,“ uvedl italský premiér Matteo Renzi, jenž se podle agentury Reuters přitom sám stal terčem literátova ostrého jazyka.

Italský herec, výtvarník, dramatik a režisér se narodil v roce 1926. Za druhé světové války působil jako parašutista Mussoliniho Italské sociální republiky, za což byl po válce často kritizován. On sám to omlouval tím, že se nechal naverbovat, aby kryl otcovu protifašistickou činnost.

Jako satirický herec začal v padesátých letech působit v rozhlase a televizi, kvůli cenzuře však spolu se svou ženou Francou Rameovou odešel a začal vystupovat jako divadelník. Svými představeními mířil na nižší sociální vrstvy, vystupoval proto na veřejných prostranstvích či v lidových domech, aby je lépe oslovil.

Fotogalerie

V roce 1968 založil skupinu Nuova Scena, se kterou se vracel k divadelním kořenům, zejména tedy commedii dell’arte. Jeho představení často potřebovala pouze jednoho herce, který text recitoval v takzvaném grammelotu - umělém zdánlivě nesrozumitelném jazyku pouze imitujícím rytmiku a tón řeči. Do televize se vrátil až začátkem sedmdesátých let se sérií Il teatro Dario Fo (Divadlo Daria Fo), která ho proslavila a později vedla k získání Nobelovy ceny. Švédská akademie ho v roce 1997 ocenila jako někoho, kdo „oživuje středověké šašky, kteří tepali do autorit a podporovali důstojnost utiskovaných“.

Jeho dílo odráželo aktuální společenské problémy, nešetřil kritikou vůči politikům či církvi. Na mušku si bral organizovaný zločin, nájemné vraždy, korupci, rasismus i války. Satiry se nebránil ani v pokročilém věku, k činnosti ho inspirovala třeba druhá Berlusconiho vláda. V roce 2006 se neúspěšně ucházel o post starosty Milána za středolevicovou stranu L’Unione.

Jeho tvorbu znají i čeští diváci, jak upozorňuje ČTK. Divadelní spolek Kašpar uvedl jeho představení Za vším vězí ďábel, v Dejvickém divadle se zase hrála jeho Mysteria Buffa. Studio DVA pak uvádí jeho Otevřené manželství s Rodenem a Krausovou už od roku 2002. Foovy hry se dočkaly překladu do třiceti jazyků a hrály se po celém světě.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.