Jak se dá pojmenovat? Směs meditace, zpovědi, autoterapie a výuky, jak žít. Také vysvětlivka, proč mu „tolikrát jeblo“ a co vlastně sledoval svou hrou na kouzelníka Žita, kterou odstartoval s živým kohoutem na předávání Slavíků v roce 2012. „Chce to porozumět symbolům, kohout probouzí lid i kraj.“
A v neposlední řadě kniha, kterou si u vchodu do sálu mohou fanoušci koupit, zachycuje „detox těla a mysli“, jak Landa nazývá svůj pobyt na ostrově Bali. Tedy „civilizační půst bez cigaret, alkoholu, sexu a více méně bez mobilu“, během kterého si psal deníkové záznamy.
Podobné útěky na konec světa už se staly banalitou včetně hesel typu „ticho léčí“, Landa však k popisu hledání duchovního klidu místy přidává prvky šoumena. „Buďte interaktivní, ale ne fyzicky, nebo zvolím Vichr z hor,“ pobaví publikum odkazem na Járu Cimrmana. Nebojí se sebeironie, i když líčí vlastní probouzení z kómatu: „Prý za mnou byla manželka - já jsem ženatý? A mám děti? Tři? Vydělávám dost?“
Dovede se označit za „největšího zm...a na planetě“, do vlastní analýzy zahrne také výrok „rozpoznávám v sobě skinheada, třebaže s dávno prošlým datem respirace“. Ovšem proč orgie sebepoznání předvádí jiným? Protože se stal motivačním lektorem, jak se dnes říká, v podstatě moderním kazatelem.
Takže se od podvědomí dostane k výzvám: „Nevím nic o politice, ekluje se mi, ale nemáme křídla. Potřebujeme posílit víru, to je nejvíc, co mohu své zemi dát, potřebujeme sílu, která nás potáhne vzhůru. A jak toho docílit? Hrou,“ vrací se k objasňování své proměny v kouzelníka Žita.
Ovšem podle Landy „nemusíme hrát stádo ovcí, nýbrž třeba draka“. A kdo by snad tápal, jestli mu o umění bytí přednáší zpěvák, skladatel, amatérský bojovník muay thai, herec, automobilový závodník, potápěč, duchovní guru nebo novodobý šaman, dozví se: „Jsem nenapravitelný básník.“
Reportáž z autorského čtení Daniela Landy najdete na videu.
