Soudní pře trvala skoro měsíc. Novozélanďan Michael Baigent a Brit Richard Leigh tvrdili, že Brown ukradl námět z jejich společné práce Svatá krev a svatý grál z roku 1982. - více zde
"Dan Brown neporušil autorská práva vztahující se ke Svaté krvi a svatému grálu," uvedl soudce Peter Smith.
Konkrétně šlo o domněnku, že Ježíš a Máří Magdaléna byli manželé. Brown při soudním procesu připustil, že některé myšlenky jeho knihy pocházejí z publikace historiků, kteří ho žalují z plagiátorství. Toto nařčení však odmítl a zdůraznil, že jeho dílo má množství dalších důležitých témat. -více zde
"Dnešní verdikt dokázal, že tato žaloba neměla šanci na úspěch," řekl autor Dan Brown.
"Jsem moc rád, že to tak dopadlo, ne jen z osobního hlediska, ale také jako spisovatel. Knihy jsou důležitou součástí naší kultury, tohle je skvělý den pro všechny, kdo knihy píšou, i ty, kdo rádi čtou," dodal slavný autor.
Soudní řízení bylo okořeněno odbornými debatami o problematice a historii templářských rytířů nebo pokrevní příbuznosti Ježíše Krista.
Poražení musejí platit
Historici Bagent a Legh, kteří u soudu neuspěli, nyní musí zaplatit soudní poplatky, které překročily jeden milion liber.
Na druhou stranu, prodej jejich knihy, která původně vyšla už v roce 1982 u stejného vydavatele jako Da Vinciho kód, raketově vzrostl ve chvíli, kdy podali proti světoznámému Danu Brownovi žalobu.
V minulosti Brownův vydavatel Random House tvrdil, že Brown ani jeho žena Blythe nečetli Svatou krev a svatý grál dříve, než v lednu 2001 připravili synopsi Šifry mistra Leonarda.
Blythe Brownová dělá svému manželovi rešerše a k londýnskému soudu nepřišla, protože "nerada vystupuje na veřejnosti".
Nejúspěšnější autor posledních let
Brown se díky knize stal jedním z finančně nejúspěšnějších spisovatelů všech dob. Knihy se již prodalo přes 43 milionů výtisků. Stala se také předlohou hollywoodskému filmu.
V minulosti také Brown přiznal, jakou změnu v jeho životě mu Da Vinciho kód přinesl. "Když jsem vydal Anděly a démony, chodil jsem do knihkupectví o knize vyprávět a bývalo tam tak pět nebo šest lidí - z nich tři byli majitelé... Když vyšel Da Vinciho kód, hovořil jsem najednou k 300 nebo 400 lidem," říká autor.
