Maškaráda čili Fantom opery - Snímek z inscenace Maškaráda čili Fantom opery | foto: Divadlo v Dlouhé

Další Pratchett, další úspěch

Divadlo v Dlouhé se pustilo do adaptace dalšího Pratchettova románu. A Maškaráda čili Fantom opery dopadla nad očekávání.

Ve své jubilejní, desáté sezoně získalo pražské Divadlo v Dlouhé prestižní ocenění Divadlo roku a jeho zástupci byli nepřehlédnutelní i při předávání individuálních Cen Alfréda Radoka.

Dramatizací románu současného britského autora bestsellerů z oblasti fantasy Terryho Pratchetta divadlo nejenže navazuje na svou předešlou "pratchettovku" Soudné sestry, kterou má úspěšně na repertoáru už pět let, ale také – až marnotratně – nepřímo dokazuje, jaké má ještě rezervy.

Po Macbethovi v Soudných sestrách se v dalším dílu svých mystifikačních parodií Maškarádě Pratchett "navezl" do Lerouxova Fantoma opery.

Dvě staré čarodějky, Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová, ztělesněné opět Naďou Vicenovou a Jaroslavou Pokornou, přicházejí tentokrát vypomoci adeptce čarodějnictví, mladinké Anežce Nulíčkové, která si v novém místě příliš nevěří.

Lesk opery
Je přijata do opery, ale pouze jako stínová sopranistka k začínající hvězdě Kristýně (Magdalena Zimová). Subtilní Helena Dvořáková, postrojená ovšem coby keltská robusta s rusými vlasy, dokázala v roli Anežky přesvědčit i o svém mimořádném komickém talentu.

Její výkon je jedním z pilířů spádnosti celého představení, důmyslného propletence událostí, narážek, odboček a situačních gagů.

Vždyť v opeře vedle skutečného Fantoma nejenže řádí rovněž lžifantom, ale do hry vstupuje i Smrť (Peter Varga), který hned v úvodu sejme nevinnou Labuť a který se svými oběťmi vede po jejich smrti řeč ve druhém patře scény.

Jako postava vystřižená z commedia dell’arte je Vladimír Táborský v roli ředitelského mrťafy Štandlíka se zářícím umělým zlatým chrupem. Vždy dokáže stylizaci přesně kloubit s odstupem: v gestech opožděné chápavosti i v "rezolutnosti", již si žádá vážná situace. Naproti tomu u Tomáše Turka v roli Valtra Plíži je stylizace občas nepříjemně přehrávaná.

Mimořádný dojem
Výkon Jana Vondráčka coby operního ředitele Sardelliho graduje k závěrečnému, několikrát nastavovanému, i jím samým a přístojícími "reflektovanému" umírání a průvodním tirádám. Jde o podobný vrchol, jakým byl jeho Lélio v Goldoniho Lháři, za něhož před měsícem dostal Radokovu cenu.

V zájmu spravedlnosti je třeba nesmlčet, že některá místa silné scénické kompozice režisérky Hany Burešové jsou zbytečně doslovovaná či příliš šroubovaná, ale to nic nemění na celkovém mimořádném dojmu z více než tříhodinového představení.

T. PRATCHETT, S. BRIGGS - Maškaráda čili Fantom opery
Divadlo v Dlouhé. Překlad Jan Kantůrek. Režie Hana Burešová. Hrají Naďa Vicenová, Jaroslava Pokorná, Miroslav Táborský a další. Délka 3 hodiny 25 minut.
Hodnocení MF DNES: