Dagmar Havlová

Dagmar Havlová | foto: Míla Lepší

Dagmar Havlová bude točit tři filmy

  • 3
Festival veseloher Novoměstský hrnec smíchu má síň slávy, do níž už z hereček vešly Stella Zázvorková, Iva Janžurová či Jiřina Jirásková. V sobotním závěru 29. ročníku přehlídky k nim s cenou za přínos české komedii přibyla Dagmar Havlová.

"Je to pro mě veliká pocta i čest, pokud vím, jsem nejmladší držitel této ceny. Strašně si toho vážím," říká herečka proslulá z filmů Holky z porcelánu či Holka na zabití.

Když stejnou cenu přebírala Iva Janžurová, říkala, že má i trochu smutný pocit, že se cosi uzavírá.
Já to tak nevnímám. Před dvěma lety jsem v Trenčianských Teplicích dostala cenu za celoživotní mistrovství; tu bych asi měla právo vnímat jako zakončení. Ale protože mám nabídky na natáčení, cenu za přínos komedii beru spíše jako podporu.

Jaké máte filmové plány?
Do konce divadelní sezony mě čekají tři filmy, ale o tom bych nerada mluvila. Dva jsou vázány mlčenlivostí, u třetího se ještě píše scénář.

Vaším prvním filmem byly v roce 1974 Holky z porcelánu. V divadle jste však tehdy komediální role nedostávala…
V době, kdy si mě režisér Juraj Herz vzal na kamerové zkoušky Holek z porcelánu, jsem měla v divadle za sebou Janu v Anouilhově Skřivánkovi, Taťjánu v Evženu Oněginovi nebo Soňu v Profesionální ženě, což komediální postavy opravdu nebyly. Pak teprve přišly nabídky na televizní veselohry a kabarety, patrně proto, že komediálních hereček bylo málo.

Měla jste štěstí na filmové partnery. Který vás nejvíce ovlivnil?
Nejvíce asi Miloš Kopecký a Vladimír Menšík.

Udělovali vám nějaké zásadní rady?
Ano, ale myslím, že jsou nepublikovatelné. Tito dva pánové pro mě byli zásadní, když už neberete v potaz kolegyně, které mě možná ovlivnily ještě víc. Stella Zázvorková, Jiřina Jirásková, Jiřina Bohdalová, s níž jsem seděla v šatně, a Iva Janžurová, která mě doporučila do vinohradského divadla. Nevím, jestli by si mě tehdejší ředitel všiml. Bylo to od ní moc hezké gesto, velmi kolegiální a nesobecké, že doporučila mladší kolegyni a také  "komindu" do divadla, kde sama hrála.

Vnímala jste někdy komedii jako méněcenný žánr?
Nikdy, naopak. Docílit, aby se divák smál, je nesmírně těžké, zvlášť pro herečku. Každá chce být hezká a vypovídat srdceryvný životní příběh. Myslím, že diváka rozesmát je rozhodně těžší než ho rozplakat.

S Vladimírem Morávkem budete na Vinohradech zkoušet roli Raněvské ve Višňovém sadu. Je pravda, že jste měla hostovat v jeho čechovovském projektu v Hradci Králové?
Oslovil mě před osmi lety, když jsem byla manželkou prezidenta; chtěl, abych v cyklu Čechov Čechům hrála Raněvskou, a přál si mě i do Tří sester. Vyměnili jsme si spoustu krásných dopisů, pak jsem musela hostování, ač nerada, zrušit. Teď už je vhodnější doba, byla jsem ráda, že si mě opět vyžádal. Moc se těším, velmi si ho vážím. Scházíme se už rok a diskutujeme o postavách. V Divadle Ungelt mě čeká Dostojevského Nastasja Filipovna. A pak teprve přijde na Vinohradech inscenace hry mého muže Odcházení. Když mě do ní režisér David Radok obsadí, budu nesmírně šťastná.

,