Snímky bible najdete ve fotogalerii.
"Po úterní návštěvě premiéra Jiřího Paroubka ve Švédsku je téměř jisté, že nám vyhoví a knihu budeme moci vystavit v Klementinu spolu s dalšími středověkými svazky," řekl ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek.
O zápůjčce na výstavu, která se má uskutečnit na konci příštího roku nebo o pár měsíců později, jedná Národní knihovna v Praze už rok.
Knihu o váze 75 kilogramů si lidé prohlédnou i na webu. Na digitalizaci svazku se Ježek domluvil nedávno v Lucemburku na schůzce ředitelů národních knihoven.
Švédům bude převedení knihy, která mimo jiné obsahuje opis Kosmovy kroniky, do digitální formy trvat půl roku. Zatím mají hotových šest stran.
Návštěvníci Klementina si na výstavě budou prohlížet nejen knihu otevřenou na straně 290, kde je zobrazen půlmetrový ďábel, ale budou moci v kodexu i virtuálně listovat.
Metr vysoká bible
Vedle nejstarší české kroniky obsahuje kniha, která vznikla na přelomu 12. a 13. století v klášteře v Podlažicích u Chrudimi, latinský opis celé Bible, kalendárium, různé traktáty, seznam podlažického bratrstva, nekrolog se jmény 1635 zemřelých a dokonce i zaklínadla.
Jméno Ďáblova dostala kvůli legendě doprovázející její vznik. "Za trest ji totiž dostal napsat za jednu noc zlobivý mnich, který o pomoc požádal čerta. Ďábel si pak na oplátku vymínil, aby byl v bibli zobrazen," uvedl Ježek.
Další název bible Codex gigas vyjadřuje neobvyklou velikost, kvůli které měli knihu ve středověku za osmý div světa. Bible je vysoká 92 centimetrů a široká půl metru. Původní desky byly při požáru v roce 1697 poškozeny a nahrazeny novými dřevěnými o síle 22 milimetrů. Na povrchu je kodex o 624 pergamenových stranách potažen bílou kůží.
Z Podlažic do Stockholmu
Když proslulou knihu odváželi z Prahy švédští vojáci darem královně Kristině, měl za sebou kodex už pohnutou historii. Podlažičtí benediktini se totiž zadlužili a kuriozitu zastavili.
V roce 1295 ji vykoupil opat benediktinského kláštera v Břevnově. Dobu husitských válek pak kniha přečkala v nedobytném klášteře v Broumově. Zde ji našel v roce 1594 císař Rudolf II. a uložil ji do svých sbírek. Jako součást rudolfínského pokladu pak kniha putovala do Švédska, kde je od roku 1648 uložena v Královské knihovně ve Stockholmu.
Od 17. století kniha opustila Švédsko dvakrát, nejprve v roce 1970, kdy byla zapůjčena do Metropolitního muzea v New Yorku. Před osmi lety pak byla vystavena v Berlíně.
Čeští vědci žádali o zapůjčení kodexu už v 19. století. Před půl stoletím tehdejší Československo jednalo s Královskou knihovnou o možnosti získat úplnou kopii kodexu pro muzeum v Chrasti. Záměr se tehdy neuskutečnil kvůli penězům.
Jen zápůjčka, žádná restituce
Hodnota knihy je podle Ježka nevyčíslitelná, kvůli tomu, že je dokonale známá, je i neprodejná. Její pojištění by podle ředitele Národní knihovny přišlo zhruba na 150 milionů korun.
Po jednání se švédským premiérem Göranem Perssonem Paroubek v úterý vyloučil, že by si chtěli Češi bibli nechat. "Chceme si ji pouze půjčit, samozřejmě to není restituce majetku," poznamenal s úsměvem.
Ani podle Ježka není reálné o navrácení knihy žádat. Připomenul, že o návrat alespoň části rudolfínských sbírek se pokoušel v 90. letech tehdejší prezident Václav Havel. "A když se to nepodařilo jemu, nepodaří se to už nikomu," míní Ježek.
Už pouhé zapůjčení knihy pokládá ředitel knihovny za velký úspěch české diplomacie. Jmenovitě si podle Ježka zaslouží poděkovat bývalý český velvyslanec v Paříži Petr Janyška, který nyní pracuje na ministerstvu zahraničních věcí.
