Pod dva projekty o tomto muži se podepsal i slovenský režisér Matej Mináč: hraný snímek Všichni moji blízcí už prošel více než čtyřicet festivalů, získal deset cen a chystá se na distribuční premiéru ve Státech. Souběžně vznikal hodinový dokument Síla lidskosti, který má tuto neděli premiéru v pražské Laterně magice, v pondělí pak na obrazovkách České i Slovenské televize. Poté bude uveden v Německu, Velké Británii a v Los Angeles, kde Winton převezme cenu Simona Wiesenthala.
"Neměli jsme nic, nikdo o projekt neměl zájem a odevšad jsme slyšeli, že jsme blázni. Začali jsme tedy natáčet z vlastních prostředků, až postupně se přidaly obě televize a řada sponzorů," líčí Mináč vznik dokumentu.
Snímkem provází jeden z těch, kterým Winton zachránil život - pozdější televizní reportér Joe Schlesinger. "Padesát let jsem přinášel zprávy o válkách i o projevech lidskosti, ale o vlastním osudu jsem nic nevěděl," říká Schlesinger. Míní, že civilizace stojí "na obyčejné lidské slušnosti a Winton je jeden z nejslušnějších lidí, které znám".
Film kombinuje hranou rekonstrukci událostí s unikátními záběry z archivů, jejichž hledání Mináč přirovnává k detektivce. Sám Winton tu vzpomíná, že proti jeho projektu tehdy vystoupila pouze skupina rabínů: "Vytýkali mi, že umisťuji židovské děti do křesťanských rodin. A já jim řekl - jsou-li vám milejší děti mrtvé, je to váš problém. Já nepřestanu." Podle Wintona tenkrát rozhodovala hlavně rychlost: poslední vlak už z Prahy nevyjel a žádné z dětí, které měl ještě odvézt do bezpečí, válku nepřežilo.
"A ti, které Winton stačil uchránit, jako by od něj chytili virus humanity a dobročinnosti," dodává Mináč, když vykresluje osudy Wintonových dětí.
"Neměli jsme nic, nikdo o projekt neměl zájem a odevšad jsme slyšeli, že jsme blázni. Začali jsme tedy natáčet z vlastních prostředků, až postupně se přidaly obě televize a řada sponzorů," líčí Mináč vznik dokumentu.
Snímkem provází jeden z těch, kterým Winton zachránil život - pozdější televizní reportér Joe Schlesinger. "Padesát let jsem přinášel zprávy o válkách i o projevech lidskosti, ale o vlastním osudu jsem nic nevěděl," říká Schlesinger. Míní, že civilizace stojí "na obyčejné lidské slušnosti a Winton je jeden z nejslušnějších lidí, které znám".
Film kombinuje hranou rekonstrukci událostí s unikátními záběry z archivů, jejichž hledání Mináč přirovnává k detektivce. Sám Winton tu vzpomíná, že proti jeho projektu tehdy vystoupila pouze skupina rabínů: "Vytýkali mi, že umisťuji židovské děti do křesťanských rodin. A já jim řekl - jsou-li vám milejší děti mrtvé, je to váš problém. Já nepřestanu." Podle Wintona tenkrát rozhodovala hlavně rychlost: poslední vlak už z Prahy nevyjel a žádné z dětí, které měl ještě odvézt do bezpečí, válku nepřežilo.
"A ti, které Winton stačil uchránit, jako by od něj chytili virus humanity a dobročinnosti," dodává Mináč, když vykresluje osudy Wintonových dětí.
 Všichni moji blízcí II. |
 Všichni moji blízcí I. |
 Fotografie z filmu Všichni moji blízcí, jehož příběh je založen na reálném příběhu lidí, kterým Winton pomohl. |
