"Pořad vyvolal řadu kritických, ale i kladných diváckých reakcí," přiznal mluvčí televize Martin Krafl.
Například kritik Jan Rejžek v Lidových novinách označil Landův projekt za "pomatenou klero-nacionalistickou rytírnu".
Také režisér Vladimír Michálek v rozhovoru pro časopis Týden označil koncert za "obskurnost". Když se podle něho "skinheadi chtějí navlékat do mnišských úborů a uctívat Kryla, jejich věc"; podivil se však nad tím, že taková věc je "zvýznamňována" veřejnoprávní televizí.
"Záznam koncertu byl zařazen do vysílání nejen s vědomím některých neobvyklých zpěvákových názorů, ale hlavně a především s vědomím humanistického poslání Krylových textů," podotkl Krafl.
Pořad byl jedním ze tří, kterými podle něj ČT připomněla Krylovu významnou osobnost. Letos je to totiž 60 let od jeho narození a zároveň deset let od předčasného úmrtí.
Při koncertě na Vyšehradě si přítomní a posléze i diváci u obrazovek mohli vyslechnout nejen Krylovy písně v podání zpěváka Landy, ale i promluvu biskupa Václava Malého. Akce se konala v červnu a bylo to zároveň poprvé, co se veřejnosti představilo nové "bratrstvo" nazvané Ordo Lumen Templi.
Jeho členem je nejen Landa, ale například i šéf protidrogové centrály Jiří Komorous. Členové sdružení se na koncertě mimo jiné prezentovali v bílých řízách s červenými maltézskými kříži.
Podle dřívějších Landových vyjádření je hlavním důvodem založení tohoto spíše duchovního společenství snaha pomoci společnosti a nastartovat "kapitalismus s humánní tváří".
Nabídka ČT se podle Krafla snaží o různé pohledy na věc a právě v tom tkví její veřejnoprávnost. "Je samozřejmé, že se tak někdy nezavděčíme všem divákům u obrazovek," poznamenal Krafl.
Koncert na ČT zhlédlo 101 tisíc diváků, tedy 1,2 procent dospělé populace u televizních obrazovek. Záznam koncertu sledovalo sedm lidí z každé stovky před obrazovkami.
 Daniel Landa hovoří s Jiřím Komorousem při zvukové zkoušce před neveřejným představení písní Karla Kryla v kostele sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě. (11. června 2004) |
