Crosby, Stills, Nash & Young (1974)

Crosby, Stills, Nash & Young (1974) | foto: Joel Bernstein

RECENZE: CSNY hráli hudbu, která v roce 1975 vyprodávala stadiony

  • 6
Zkratky názvů kapel se v populární hudbě používají často. Málokterá z nich má ale takovou váhu jako CSNY. A to i 45 let poté, co se poprvé objevila na plakátech.

Box CSNY 1974

Kvarteto Crosby, Stills, Nash & Young, které teď připomíná box tří CD a jednoho DVD, doprovázený bezmála dvousetstránkovou vloženou knihou, je jednou z prvních takzvaných "superskupin". Tedy kapel, složených často (ale nejen) jako "bokovky" muzikantů, známých z jiných působišť.

V tomto případě šlo o doslova mezinárodní, byť jazykově sjednocený projekt. David Crosby přišel do čtveřice z kapely The Byrds, jeho krajan Stephen Stills z kapely Buffalo Springfield, Brit Graham Nash působil v jedné ze zejména v polovině 60. let slavných The Hollies.

CSNY 1974

90 %

Crosby, Stills, Nash & Young

vyd. Rhino/Warner Music 2014

K tomuto původnímu triu se o něco později, v roce 1969, připojil dnes bezpochyby nejslavnější člen, kanadský písničkář Neil Young, jinak někdejší Stillsův spoluhráč z Buffalo Springfield.

Čtveřice se proslavila nejen albem Deja Vu, které je plné písní, jež dodnes přežily, ale i nejrůznějšími excesy, spojenými s životním stylem přelomu 60. a 70. let, i divokými vztahy uvnitř citlivého organismu. Není divu, že kvarteto fungovalo spíš nárazově.

Nejen folkrock

Nejpevnější souručenství vždy fungovalo mezi zakládající trojicí, Young naopak působil jako solitér, který si pracoval na svých četných projektech a ke kolegům se připojoval jen když měl opravdu čas a hlavně chuť.

Rok 1974 znemenal pro CSNY velký návrat. Čtveřice se rozhodla uspořádat velké stadionové turné, které pro ni zorganizoval slavný sanfranciský promotér Bill Graham. Z dnešního pohledu se zdá až neuvěřitelné, s jakou hudbou objížděly tyto "máničky" největší arény ve Spojených státech, ale třeba i londýnské Wembley.

Jejich hudba byla všechno, jen ne prvoplánová. CSNY se proslavili libými vícehlasy (v tomto ohledu byli největší inspirací třeba českým Marsyas v původní triové sestavě před emigrací Oskara Petra) a řadou výrazně melodických písní nebo snad i hitových "popěvků", jako je - z těch nejslavnějších - třeba Our House nebo Teach Your Children z nejsilnějšího alba Deja Vu.

Crosby, Stills, Nash & Young (1974)

Ale zároveň, protože se jednalo o skupinu folkrockovou a zároveň silně ukotvenou v psychedelii konce 60. let, se nebáli rozsáhlých skladeb, ve kterých nechyběla improvizace a posluchačsky náročné stavební prvky. Ty ostatně jistě korespondovaly i s dobovým trendem artrocku, typického pro první polovinu sedmé dekády.

Hity i rarity

Na dnešní scéně by bezpochyby s takto pojatou hudbou kterákoli kapela skončila v klubu pro pár stovek lidí, zatímco obrazová dokumentace i přiložené DVD svědčí o mnohatisícihlavých davech, které hltaly od svých vlasatých idolů každé slovo, každý tón.

Crosby, Stills, Nash & Young (1974)

Mezi čtyřiceti písněmi trojalba najdeme nejen hity čtveřice resp. základní trojice, ale i písně ze sólové kariéry jejích členů. Jedinou kuriozitou, sahající mimo kvartetní autorský okruh je Blackbird z beatlovského "Bílého dvojalba".

Největší autorský podíl má ovšem mimořádně plodný Neil Young. Kromě písní, napsaných pro CSNY (z nichž mnohé, hlavně slavnou Helpless, hrával i ve svých sólových programech resp. s jinými kapelami), tu naopak najdeme songy z jeho sólové kariéry, třeba Old Man z alba Harvest či Mellow My Mind z desky Tonight's The Night.

Nejvzácnější pak jsou čtyři Youngovy písně, které nikdy předtím na žádné oficiální nahrávce nevyšly:  Traces, Goodbye Dick, Love Art Blues, Hawaiian Sunrise a Pushed It Over the End. I to je důvod, proč tomuto luxusně vybavenému kompletu věnovat pozornost i čtyřicet let po jeho nahrání.


Témata: David Crosby