Csáková skoro in, Basiková spíš out

  • 1
Bára Basiková a Ilona Csáková. První vyrostla v původně novovlnné skupině Precedens, druhá v dechy nadupané kapele Laura a její tygři. V devadesátých letech obě zpěvačky přešly na vyloženě komerční produkci. Víc přitom tápala Basiková, chvíli dekadentní rockerka, posléze diva z Gregoriany, zatímco Csáková se "našla" v roli bezproblémové popové hvězdy.

Na úvod nynější dekády, majíce před očima nejspíš Madonnu či Helenu Vondráčkovou, se tyhle dámy modernizují v duchu taneční hudby. Podle nových titulů to vychází přímočařejší Csákové; Basiková se poněkud míjí s hudebním doprovodem.

Bára Basiková: Tak JINAK
(43 minut, Monitor-EMI, 2001)

Už název alba Báry Basikové Tak JINAK, ohlašující revoluci ve stylu, působí chtěně. Písním schází producentský cit, třeba takový, se kterým Jan Muchow spojil na desce Anny K (Nebe) klubový živel a jemnost studiové elektroniky. Přitom Basiková má na své straně dost výhod: jedinečný, zdrsněný i tajemně sametový hlas.

V písni Nad realitou míchá zasněnost s agresivitou, útočí i podléhá, ale ve výrazu přehrává. Muzika Karla Maříka je odtažitě brázděna stylovými sykoty a pípáním, jako by na mladé tanečníky spiklenecky pomrkávala: Slyšíte to? Jsme s vámi! Křečovitý slogan „prožijem sex na druhou“ pak celý tenhle hit dorazí jako torpédo potápějící se letadlovou loď. Posluchači, kteří nepochopili téma písně z úvodního vzdychání, dostanou konečně „vysvětlení“. Teprve když všichni zmírní potřebu dělat písně „tak jinak“, muzika se uvolní a vše do sebe přirozeněji zapadne. Pomalejší, konzervativnější hity Důvod proč tu bejt či Víš kam plout tuhle desku trochu zachraňují stejně jako verze Žbirkovy Atlantidy.

O producentské neobratnosti však svědčí i fotografie v bookletu, představující zpěvačku jako tetu na aerobiku. Jistě, Helena Vondráčková měla na svém Vodopádu ještě horší fotografie, ale její nynější hudební styl je koncentrovanou ofenzivní zábavou, která ve spojení se suverénním hlasem působí mnohem přesvědčivěji.

Ilona Csáková: Kruhy mé touhy
(47 minut, Monitor-EMI, 2002)

Ani Ilona Csáková nic složitého neřešila. Výsledkem je pop ochucený prvky elektroniky i bigbeatu. Na novince Kruhy mé touhy se spojila s mladým autorsko-produkčním týmem z Bratislavy. Elektropopová sestava B3 dala písni Babylon vzdušný hudební háv a nepřecukrovala ani vláčné balady Kruhy mé touhy nebo Máš sílu se prát. Rovněž smyčce ve skladbě Krásná jsou zaranžovány vkusně, navíc s kytarami a umělými zvuky tvoří vcelku příjemné předivo. Takový sytý, barevný sound Csáková na deskách ještě neměla.

Však také aranžmá písní poskočilo o třídu výš, zvláště ve srovnání s plytkým projektem Blízká i vzdálená (1999). Csáková má výhodu v soulovém hlasu, jímž dříve plýtvala na italské slaďáky typu Tornero a který se hodí i pro jadrnější snímky. Do písně Časy se mění, kterou složil kapelník Laury Karel Šůcha, Csáková vklouzla jako do staronových šatů. Náhle se její hlas otevřel ve vášnivějších, živočišnějších polohách rhythm&blues, které okořenilo i dýdžejské skrečování. V těchto peprnějších akcentech desky, posílených také písněmi Jsem IN nebo Šelma, zní Csáková nejživěji.

Český pop se (pomalu) mění

Tvůrci obou alb neposouvali hranice hudby jako Monika Načeva, spíše obsadili dávno „dobytý“ prostor soudobé taneční zábavy. Basiková v něm nezdomácněla - na rozdíl od Csákové, spoluautorky poloviny písní. Ale ať už dopadly jakkoli, jedno mají společné: obě zpěvačky by se neobešly bez pomoci nových muzikantů, kteří uvažují jinak než zavedení borci. V tom se český pop pomalu, opožděně mění.

Bára Basiková - obal CD Tak jinak, (c) 2001.

Ilona Csáková - obal CD Kruhy mé touhy, (c) 2002.