Záviděníhodný prostor bývalé továrny je při této výstavě zaplněn různorodými díly, jejichž kritéria výběru byla tak široká, až má návštěvník chvílemi pocit, že se tu omylem smíchaly tři či čtyři výstavy.
Přesto stojí za to Crisscross vidět. Nabízí totiž cosi jako typické zástupce různých stylů, charakteristické tendence. A i když jde v některých případech "jen" o příklady děl jednotlivých tvůrců, může návštěvník výstavu chápat jako naučnou stezku po stopách současného umění.
Na křižovatkách
Crisscross je skutečně křížení možností, autorů, stylů, žánrů, regionů, časů. Někteří autoři jsou na výstavě představeni průřezem díla (Václav Stratil, Michal Škoda, Jan Marten Voskuil), většina tvorbou posledních let (v rozpětí geometrickým konceptem Jana Šerých počínaje a malbou Andrého Butzera konče), určitá skupina vystavuje obrazy charakteristické pro konkrétní období jejich tvorby, které už opustili (Stanislav Diviš, Marcel Hüppauff, Markéta Othová).
Architektonické řešení výstavy z pojmu crisscross rovněž vychází, v hale vznikly křižovatky, bloky z panelů, které zároveň tvoří ohraničené úseky, jakési výstavy ve výstavách, a alespoň částečně tak napomáhají návštěvníkovi zorientovat se v nabízené všehochuti.
Autoři tu však nutně museli rezignovat na nějaký vrchol výstavy, na pointu. Crisscross negraduje, jen plyne. Každý úsek je něčím zajímavý, pro každého se mezi křižovatkami něco najde, ale za dalším rohem z výstavního panelu to zmizí a vynoří se něco nového.
Pro někoho se tak může stát zlatým hřebem Černického Sopl či jeho Klamy, pro jiného Divišovy známé a stále působivé barevné bytosti, typický představitel Heinzmannova "vatového" období, Broklehurstův nálet pláten malých rozměrů poskládaný do obrazce na zdi či Butzerovo závěrečné velké plátno plné exprese.
Zůstaňme u přirovnání k naučné stezce – některé vzácné druhy se na cestě skrze Wannieck gallery vůbec nevyskytují, některé se v této lokalitě objevují jen v poněkud méně charakteristických exemplářích, a většina z nich sem byla přivezena a vysazena bez ladu a skladu odjinud.
Co všechno také může být současným uměním? Přesně na tuto otázku jako by výstava Crisscross odpovídala. A protože je to otázka otevřená a vágní, s důrazem na slovo také, musí být i odpověď nutně velmi nejednoznačná. Autoři výstavy neodpovídají špatně, ale možná se měli na začátku jinak zeptat.
Crisscross
Wannieck gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno, kurátor Richard Adam. Výstava trvá do 30. srpna, vstupné 100 korun.
Hodnocení MF DNES: 60 %
