Základem je samozřejmě původní nahrávka, která vyšla koncem roku 1966. Kytarista Eric Clapton, basák Jack Bruce a bubeník Ginger Baker, všichni už etablovaní hudebníci, tehdy do světa vypustili desítku bluesrockových skladeb, z nichž věhlasu se dočkal především singl I Feel Free. Jak bylo tehdy zvykem, deska vyšla dvojmo – především jako monoverze, ale také ve stereu, které se tehdy hlásilo ke slovu. Dnes je samozřejmě rozšířenější ona do prostoru rozložená nahrávka. Monoverze desky vyšla na CD po dlouhých letech až v roce 2013, ale prodávala se pouze v Japonsku.
Monoalbum v aktuálním deluxe vydání obsahuje navíc ještě reedice tehdejších dvou britských a jednoho amerického singlu Cream nebo ve Francii vydané EP s alternativním mixem některých songů. Jako bonus k dobovým stereoverzím jsou také nově smíchané skladby v modernějším pojetí. Takto třeba v nedávné době vyšly i některé zásadní hity Beatles, producentem citlivě uzpůsobené uchu dnešního posluchače.
Nicméně to všechno jsou věci, které nepřinášejí nic zásadně nového. Pravověrné fanoušky nejspíš potěší hlavně třetí disk, na němž se nacházejí rané verze písní, nepovedené studiové pokusy a takové lahůdky jako monomix už zmiňované písně I Feel Free bez zpěvu. Vesměs vše dosud nevydané nahrávky. Dále tu posluchači objeví více než desítku živých záznamů nahraných pro BBC včetně krátkých dobových rozhovorů s Claptonem.
Čtvrtý disk je určen audiofilům. Ač jde o blu-ray, je na něm hudba a ne video. Včetně několika bonusů tu najdeme americkou mono a stereoverzi alba v nejvyšší možné kvalitě.
