Někdy počátkem roku 1519 se na ostrov Kuba dostaly zprávy o mocné a bohaté indiánské říši kdesi v Mexiku. Kubánský guvernér Diego Velásquez se rozhodl vyslat Hernanda Cortéze (1485–1547), vojáka z povolání, aby oblast prozkoumal. Původně se počítalo s použitím vojenské síly pouze v zájmu osvobození případných křesťanských zajatců. Na poslední chvíli ovšem Velásquez Cortéze odvolal a poručil mu zůstat na Kubě, zviklán svými rádci, kteří tvrdili, že Cortéz není schopen vést velkou expedici. Cortéz rozkaz ignoroval a v únoru 1519 odplul z Kuby do Mexika. S sebou přivezl asi 400 vojáků, 100 námořníků a deset až dvacet koní.
Přistál blízko města Villa Rica de Vera Cruz a brzy nad ním získal politickou kontrolu, načež odmítl Velásquezovu autoritu a prohlásil se vrchním velitelem. Nespokojenost a nepokoje mezi Španěly posléze donutily Cortéze spálit lodi v kterých do Mexika připlul a udělat tak z conquestu jedinou možnost přežití. Expedice tak nastoupila cestu do vnitrozemí.
Nedlouho po jejím započetí narazili Španělé na národ Tlaxcalanů, který se jim po dvou týdnech bojů vzdal. Z Tlaxcalanů se stali nejvěrnější spojenci Evropanů a jejich válečníci zvětšili Cortézovo vojsko na několik tisíc mužů. V říjnu 1519 vstoupilo toto spojené vojsko do aztécké vesnice Chouly, kde v průběhu několika dnů pobilo přes 3000 Aztéků. Naštěstí pro Cortéze se jeho příchod odehrával v roce, kdy se mělo naplnit dávné proroctví týkající se Opeřeného hada Quetzalcóatla. Proto, a také kvůli barvě Cortézovy pleti, se zbožný aztécký císař Moctezuma II., kterému už zprávy o vetřelcích dělaly starosti, rozhodl považovat conquistadora za boha. A tak byl Hernando Cortéz 8. listopadu 1519 po svém příchodu do metropole Tenochtitlanu vřele uvítán a vládce všech Aztéků, velící stotisícové armádě národa, který nebyl divošský, ale civilizovaný, mu dokonce políbil ruku. Expedici byla za příbytek vyhrazena veliká prázdná budova ve městě.
Cortéz a jeho muži však svým chováním nepřipomínali bohy ani vzdáleně. Nechovali se ani trochu královsky a tak začal být císař vůči Španělovi a jeho božství podezřívavý. Nakonec daroval Cortézovi zlato a klenoty v naději, že cenný dar přiměje cizince k odchodu – to však mělo naneštěstí zcela opačný efekt, ve Španělech se probudila touha po bohatství. Cortéz zajal Moctezumu a držel jej coby rukojmí v naději, že tak zbohatne výkupným a zároveň předejde aztéckému útoku.
Někdy v dubnu 1520 se ovšem Cortéz dozvěděl, že do Mexika připlula vojenská výprava, vyslaná z Kuby rozzlobeným guvernérem Velásquezem s cílem neposlušného conquistadora zatknout. Cortéz věděl, že dříve či později bude objeven, a tak shromáždil své vojsko a vydal se expedici naproti. V Tenochtitlanu zanechal pouze 200 mužů, kterým měl po dobu jeho nepřítomnosti velet Pedro de Alvarado.
Do ležení Velásquezových mužů Cortéz vstoupil v noci a jejich velitele zajal. Nato byla většina expedice vcelku ochotna přidat se ke Cortézovi, navíc pochopitelně zviklána příběhy o horách aztéckého zlata, které se vyprávěly na Kubě.
Při svém návratu do Tenochtitlanu ale Cortéz vstoupil doprostřed revolty. Po dobu jeho výpravy jednal Pedro de Alvarado s Aztéky velmi krutě a vrcholem všeho bylo, když nechal během náboženské slavnosti zmasakrovat stovky obyvatel proto, že se obával vzpoury. Tehdy už toho měli Aztékové dost.
Cortézovi bylo sice po jeho návratu dovoleno přidat se k de Alvaradovi ve velké budově ve městě, určené pro Španěly, skoro okamžitě poté však byli Evropané, spolu s několika tisíci Tlaxcalany, obklíčeni revoltujícími Aztéky. Vzhledem k jejich obrovské početní převaze Cortéz požádal Moctezumu II., aby k Indiánům promluvil a pokusil se je uklidnit. Rozzuření Aztékové z toho ale usoudili, že je Moctezuma II. zradil, a začali jej kamenovat. Císař zemřel během několika dnů.
/Jeho nástupcem se stal Cuitlahuac, který po několika měsících vlády onemocněl a zkonal. Po něm usedl na trůn poslední aztécký císař Cuauhtemoc./
Cortézovi nezbylo než uznat, že jedinou šancí na přežití je stáhnout se z města, a tak 30. června 1520 conquistador nařídil plný a okamžitý ústup z Tenochtitlanu. Ten vstoupil do historie pod jménem Noche Triste, Truchlivá noc. Během ústupu pod rouškou temnoty, pronásledováni aztéckými válečníky, ztratili Španělé dvě třetiny svých mužů a všechna děla.
To, co z armády zbylo, se usadilo na území Tlaxcalanů. Skoro rok trvalo, než se Cortézovi povedlo přeskupit a znovu postavit své vojsko, ale dokázal to a dobyl celé území Aztécké říše – s výjimkou Tenochtitlanu. Ten byl připraven oblehnout až v květnu 1521. Španělé na obležené město útočili skoro denně a konec přišel 13. srpna. V bojích a na následky nemocí zemřelo přes 40 000 Aztéků a když bylo po všem, kdysi mocná Aztécká říše ležela v troskách. V tu chvíli začal všeobecný aztécký úpadek.
Coby hlavní generál velel později Cortéz expedicím do různých částí Mexika a do severních oblastí Střední Ameriky. Mezi lety 1524 – 26 se vypravil do Hondurasu a během expedice zabil Cuauhtémoca, posledního aztéckého císaře.
 Mapka znázorňující Cortézovy výpravy v Mexiku a Střední Americe. |
