Robert Fulghum na festivalu Colours of Ostrava s Lukášem Hejlíkem

Robert Fulghum na festivalu Colours of Ostrava s Lukášem Hejlíkem | foto: Colours of Ostrava/Matyas Theuer

GLOSA: Fulghum je miláček Čechů. Možná je opravdu ztracený syn Cimrmana

  • 9
Jestli snad mohlo včerejší deštivé počasí na Colours of Ostrava návštěvníky odradit od hudebního programu, mezinárodní diskuzní a literární forum Meltingpot z nepříznivého počasí díky krytým prostorám těžilo. Jsou ale i takoví, na které se počasí-nepočasí řady stát budou vždy. Jedním z nich je americký spisovatel Robert Fulghum.

Nehledě na to, že Fulghum v uplynulém měsíci navštívil na čtyři desítky měst po celém Česku a mnozí by si mohli říct, že už je přefulghumováno, zájem o setkání s ním na Colours mluví o opaku.

Bývalý pastor a místní literární miláček do Ostravy přivezl mj. dvě své knihy - dnes už legendární Vše, co potřebuji znát jsem se naučil ve školce a více současné Drž mě pevně, miluj mě zlehka, které popisuje jeho lásku k argentinskému tangu. V Ostravě se představila její divadelní verze.

Hned několikrát se během turné po Česku, které v Ostravě Fulghum zakončuje, nazval ztraceným synem či vnukem Járy Cimrmana. Se světoznámým českým hrdinou Fulghuma seznámil sám Svěrák, když se dozvěděl o jeho tajném životě ve Spojených státech a množství profesí, kterými se živil.

Od té doby se Fulghum stal ceněným Cimrmanovým propagátorem v různých koutech světa, které navštívil. Zdali ale o Cimrmanovi slyšely i další hvězdy Meltingpotu - historikové Andrej Zubov a Timothy Snyder, není zřejmé. Právě ti totiž představují další část programu, kterou diskuzní fórum do Ostravy přivezlo.

Známkujte Colours of Ostrava

Hudební přehlídku můžete hodnotit zde.

Steve Garrigan, Kodaline (Colours of Ostrava, 16. července 2016)

Část více aktuální, přemýšlivou a apelující, od Putina přes migraci až po rozvojové země. Návštěvníci mohli diskutovat o širokém spektru témat. Paradoxem je, že nakonec před jednotlivým scénami skončili spíše u diskuze o tom, zdali vlastně chtějí tyto problémy na festivalu řešit.

Právě o tom ale Colours jsou - poznávat nepoznané a to poznané vidět v novém světle. Ať už jde o uprchlickou krizi nebo pouhé tango. Colours se tak pro letošek nerozrostly jen o další půvabné části industriálního areálu ale i o jednu velmi cennou část programu.