Svůj díl na tom samozřejmě má zvolený formát, pro který se v době vinylů vžil název EP, tedy „extended play“ – delší než singl, kratší než celé album. Těch čtyřiadvacet minut hudby je v době vyzobávání jednotlivých singlů tak akorát k uposlouchání nedočkavým fanouškem zvyklým rychle přepínat.
Obal EP Kaleidoscope
Ovšem povedené jsou i písně a hlavně jejich dramaturgie. Coldplay nejprve budují atmosféru s pomalu nabíhající skladbou All I Can Think About Is You, v níž každý úder do bicích i do klavíru je zahalen až snovou ozvěnou. V písni Miracles (Someone Special) přichází na řadu lehce elektronicky podezřelé r’n’b v nejlepších intencích žánru. Mohlo by být s podivem, že zrovna tato skladba s hostujícím detroitským raperem Big Seanem byla vybraná pro rádia, ale po druhém poslechu to dává dokonalý smysl. Svým pojetím je to jediný skutečný rádiový hit na desce.
Vrcholem je však živá nahrávka Something Just Like This, pod níž je spolu s Coldplay podepsaný Andrew Taggart z elektronického dua The Chainsmokers. Kapela ji pořídila na koncertu v Tokiu a bouřící davy fanoušků dávají písni, jež ve skutečnosti vlastně není moc rychlá, neskutečnou šťávu.
Coldplay se po poněkud rozplizlém albu A Head Full Of Dreams podařilo na Kaleidoscope opět rozdávat emoce. Díky bohu.
