Jejich forma totiž značně ztěžuje možnosti autentického překladu: kniha se skládá z přetištěných rukopisných stránek z deníků, které obsahují spoustu škrtů a přepisů či různé zpěvákovy malůvky.
Ačkoli tento výbor neobsahuje po cenzuře Courtney Love žádné senzace, pro příznivce Nirvany je to pochopitelně velice cenný a zajímavý materiál. Podíváme-li se však na celou záležitost z „lidského“ hlediska, nelze se ubránit pocitu, že zveřejnit tak osobní zpověď blízkého člověka po jeho smrti může jen hodně bezcitný cynik. Že jde samozřejmě o peníze, je patrné nejen ze zmiňovaného sporu o práva na písničku You Know You're Right. Ovšem skutečnost, že v celém svazku je o Courtney Love jen jedna zmínka (samozřejmě kladná), dává za pravdu přinejmenším těm, kteří označovali manželství nešťastného rockera za nefunkční.
Ovšem deníky neodporují ani vyloženým škarohlídům, kteří stejně jako britský dokumentarista Nick Broomfield kacířsky obviňují vdovu z Cobainovy vraždy či ji alespoň označují za hlavní příčinu jeho sebevraždy. Courtney Love prostě tímto krokem definitivně potvrdila, jak to s jejím vztahem k zesnulému manželovi je: nejprve jsou peníze a pak dlouho, dlouho nic.
Ale zpět k deníkům. Protože jsou zápisky řazené chronologicky (i když bohužel bez dat), je z nich dobře patrný přerod rozjíveného, leč přemýšlivého mladíka a nadšeného rockera, který se raduje z každého úspěchu své kapely, v nešťastného štvance své slávy. „Ukázalo se, že marihuana mi problémy vyřešit asi nepomůže... a už mi na ničem nezáleželo. Během následujícího měsíce jsem se rozhodl, že nebudu sedět na střeše a přemýšlet o tom, že skočím, ale opravdu se zabiju. Ale nehodlal jsem odejít z tohoto světa předtím, než zjistím, jaký to je si zasouložit,“ píše se na straně 26.
Následuje poměrně naturalistický popis první, nikterak valné sexuální zkušenosti. „Co budu dělat, až zestárnu, když už o rock and rollu vím všechno teď, kdy je mi 19?“ zapsal si Kurt přibližně o sedmdesát stránek později. Brzy poté následuje dlouhý výčet lásek: „Mám rád punk rock. Mám rád holky s divnýma očima. Mám rád drogy, ale moje tělo mi je nedovolí brát. Mám rád vášeň. Mám rád nevinnost. Jsem vděčný za dělníka, díky jehož existenci nemusí umělci dělat podřadné práce. Rád píšu poezii. Mám rád vinyl. Rád cítím vinu za to, že jsem bílý americký muž. Mám rád upřímnost. Postrádám upřímnost...“ a tak dále.
Vyznání pokračuje vysvětlivkami: „Tohle nejsou názory, tohle nejsou moudrá slova, tohle je způsob, jak vyjádřit opovržení sebou samým: pro nedostatek vzdělání, ztrátu inspirace, nervózní a trapné hledání citu...“ Předlouhý zápis končí slovy: „Tohle není ani básnička. Je to velká hromada hoven stejně jako já.“
Pokud jde o Cobainův vztah k drogám, které evidentně byly jednou z příčin jeho předčasného konce, předchozí citáty zachytily počáteční stadium. Později tvrdí: „Jsem žijící důkaz, že nadměrné užívání drog nemusí mít závažné následky.“ Pak už jen vysvětluje, že bere heroin hlavně proto, že jen po něm se mu uleví od nesnesitelných bolestí žaludku. Jeho esej z madridského hotelu o tom, jak vzniká závislost na heroinu, by mohla účinně posloužit jako odstrašující příklad pro všechny, kdo si to chtějí jen „jednou vyzkoušet“. Se svou typickou ironií Cobain všude, kde se o dotyčné droze zmiňuje, přidává ke správnému pravopisu „e“, a píše tedy „heroine“, což v angličtině znamená hrdinka...
Cobainovi příznivci se v denících hodně dozvědí o jeho názorech na svět. „Ženy jsou nadřazené bytosti,“ zapsal si třeba několikrát. „Stavím se proti všemu, co lidi utlačuje, to znamená náboženství, rasismus, sexismus, cenzura a patriotismus.“ Ovšem čím blíže ke konci, tím smutnější je to čtení. Nářky nad nevítanými důsledky slávy střídá nenávistný pamflet na adresu novinářů, proti němuž jsou Zemanovy hnoje jen krotkou rozprávkou. O pár odstavců dál najdete výkřik: „Měl bych se líp, kdybych držel hubu.“
Asi sto stránek před koncem si Kurt Cobain zapsal: „Doufám, že umřu dřív, než se ze mě stane Pete Townshend.“ Tehdy to ovšem ještě byla jen humorná štiplavost vůči staršímu kolegovi...
 Kurt Cobain. |
 Kurt Cobain. |
 Kurt Cobain. |
