Peneři vlastně natočili jakési hiphopové deníky kombinované s názorovými postoji. Tvrdí: "Nechci řvát do mrtvejch lesů, že člověk je víc"a nesnášejí fašisty. Vyprávějí o Praze ("tak vzhůru do panoptika"), o sobě a svých kamarádech, které pozvali na natáčení desky. Líčí počátky hip hopu ve městě. Skladba Zpátky do dnů přímo voní těmi časy. Peneři zdůrazňují rapperskou spolupráci se Slováky: "Společné zájmy, tomu ver, ty kokot."
Na rozdíl od televizních bavičů pro ně nejsou sprostá slova cílem, ale prostředkem. Peneři jimi brousí vtip, uzemňují patos a vyvažují závažnost proklamací. Sami se drží hesla: "Upřímnost cením si kurva nejvíce", díky němuž vybavili muziku sympatickými, takřka zapomenutými vlastnostmi. Vždyť je to vzrušující, když interpreti mají názor a ještě přitom baví lidi.
Skupina Manželé a jejich projekt Jižák jsou symboly hip hopu osmdesátých let. Peneři úžasně zachytili léta devadesátá. Jejich Repertoár je čistá, pozitivní poezie velkoměsta, bezesporu jedno z alb roku 2001.
Peneři strýčka Homeboye: Repertoár - obal CD; (c) 2001. |
Peneři strýčka Homeboye - rappeři Wladimir (vlevo) a Orion. |