Zakladatel festivalu Michael March párkrát cosi připodotkl, publicista a komentátor Jefim Fištejn upozornil na stinné stránky humanismu a pražský primátor Jan Kasl hovořil vesměs o politice. Pozvaní se ještě tak shodli, že kořeny humanismu tkví v renesanci.
"V šedesátých letech jsem bydlel nad jedním módním butikem, v němž prodávala taková bledá, tichá prodavačka. Jednou mě to už naštvalo, představil jsem se jí: Bydlím tady nad vámi. A ona na to: Konverzace skončila," vyprávěl Salman Rushdie. Podle něho se to podobně má s humanismem: diskutovalo se, ale humanismus přitom vlastně nebyl účastníkem těch diskusí.
Charakteristické pro včerejší večerní setkání bylo, že probíralo hned několik témat najednou - od vztahu náboženství a despotismu přes komické aspekty Kafkových děl až k pádu Rakouska a Uherska či kladů indické demokracie. Rushdie se zamýšlel, co je opakem víry v Boha: "Ne, to tvrdil Chomejní o Západu: ti tam nevěří v nic, ti jsou špatní. My jsme dobří, protože máme svého Boha. Ale já tvrdím, že mravní hodnoty může dodržovat i člověk, který se neklaní Bohu," poznamenal pronásledovaný spisovatel. Úvahy o tom, zda literatura přispívá k humanismu a kultivuje člověka, rozčísl Rushdie tvrzením: "Kdo řekl, že literatura musí být užitečná? Já nevím, jestli moje knihy jsou užitečné. A možná by bylo lépe, kdyby užitečné nebyly."
Mnohdy spíše než literární setkání připomínal včerejší večer v pražské Ypsilonce sportovní zápas. Obzvláště to jiskřilo mezi Vidalem a Lustigem. Sice se familiérně brali kolem ramen nebo si poklepali na kolena, gesta však v daném kontextu vyznívala až sarkasticky. Lustig vystupoval bojovně i vůči svému sousedovi po levici: "Rushdie, zdá se, že jste chytrý člověk, ale tohle bych si vyprošoval," rozrušilo českého literáta Rushdieovo tvrzení, že Orwellův román 1984 už není literatura, nýbrž pamflet. "Román může být - a někdy musí! - být polemický," argumentoval Lustig.
Přes svou pověst sebevědomého, dokonce až ješitného autora však Rushdie působil spíše jako smiřující element setkání. "Oba pánové se chovají tak, jak to má u literátů být: vycházejí ze svých autorských zkušeností a popisují to, jak tvoří. O tom má spisovatel mluvit především," komentoval slovní přestřelky Brit.
Celou diskusi uzavřel Američan Gore Vidal: "Nemáme dostatek slov ani myšlenek, která by nás spojovala. Kdybychom měli napsat ústavu pro český stát, asi bychom se nedokázali shodnout."
"V šedesátých letech jsem bydlel nad jedním módním butikem, v němž prodávala taková bledá, tichá prodavačka. Jednou mě to už naštvalo, představil jsem se jí: Bydlím tady nad vámi. A ona na to: Konverzace skončila," vyprávěl Salman Rushdie. Podle něho se to podobně má s humanismem: diskutovalo se, ale humanismus přitom vlastně nebyl účastníkem těch diskusí.
Charakteristické pro včerejší večerní setkání bylo, že probíralo hned několik témat najednou - od vztahu náboženství a despotismu přes komické aspekty Kafkových děl až k pádu Rakouska a Uherska či kladů indické demokracie. Rushdie se zamýšlel, co je opakem víry v Boha: "Ne, to tvrdil Chomejní o Západu: ti tam nevěří v nic, ti jsou špatní. My jsme dobří, protože máme svého Boha. Ale já tvrdím, že mravní hodnoty může dodržovat i člověk, který se neklaní Bohu," poznamenal pronásledovaný spisovatel. Úvahy o tom, zda literatura přispívá k humanismu a kultivuje člověka, rozčísl Rushdie tvrzením: "Kdo řekl, že literatura musí být užitečná? Já nevím, jestli moje knihy jsou užitečné. A možná by bylo lépe, kdyby užitečné nebyly."
Mnohdy spíše než literární setkání připomínal včerejší večer v pražské Ypsilonce sportovní zápas. Obzvláště to jiskřilo mezi Vidalem a Lustigem. Sice se familiérně brali kolem ramen nebo si poklepali na kolena, gesta však v daném kontextu vyznívala až sarkasticky. Lustig vystupoval bojovně i vůči svému sousedovi po levici: "Rushdie, zdá se, že jste chytrý člověk, ale tohle bych si vyprošoval," rozrušilo českého literáta Rushdieovo tvrzení, že Orwellův román 1984 už není literatura, nýbrž pamflet. "Román může být - a někdy musí! - být polemický," argumentoval Lustig.
Přes svou pověst sebevědomého, dokonce až ješitného autora však Rushdie působil spíše jako smiřující element setkání. "Oba pánové se chovají tak, jak to má u literátů být: vycházejí ze svých autorských zkušeností a popisují to, jak tvoří. O tom má spisovatel mluvit především," komentoval slovní přestřelky Brit.
Celou diskusi uzavřel Američan Gore Vidal: "Nemáme dostatek slov ani myšlenek, která by nás spojovala. Kdybychom měli napsat ústavu pro český stát, asi bychom se nedokázali shodnout."
 Arnošt Lustig (vlevo) a Salman Rushdie diskutují 2. dubna 2001 v pražském Studiu Ypsilon. |
 Salman Rushdie diskutuje 2. dubna 2001 v pražském Studiu Ypsilon. |
 Arnošt Lustig a Salman Rushdie (vpravo)diskutují 2. dubna 2001 v pražském Studiu Ypsilon. |
 Zleva doprava: Gore Vidal, Arnošt Lustig a Salman Rushdie diskutují 2. dubna 2001 v pražském Studiu Ypsilon. |
