Po dvou letech, kdy její sledovanost klesala, mění letos křivka diváckého zájmu směr: stoupá. Nejlepší výsledky měla ČT podle peoplemetrového měření v červnu, kdy oba její programy daly dohromady třicet procent podílu na publiku sedícím právě u televizoru. Grafy ukázaly, že rok 2003 svědčí Primě a ČT, zato ubírá body Nově, která však stále výrazně vede.
Že by divák konečně přebral bavičů Novy a uvědoměle si léčí svou kocovinu ušlechtilejšími nápoji namíchanými stanicí veřejné služby, kterou si ostatně platí? Ale kdeže, obrat má docela všední jména: Četnické humoresky, Nemocnice na kraji města. I když Markéta Luhanová z programu tvrdí, že hlavními "tahouny" ČT nejsou jen české seriály, ale také Události, sobotní soutěžní hra Hodina pravdy či nedělní dramata, zejména příběhy ze současnosti a detektivky.
Dramatická tvorba zahrnuje i filmy pro kina, na nichž se ČT podílí. Šéf výroby Petr Erben oznámil filmařům nová pravidla: prý otevřená, jasná, rovná pro všechny. Dvakrát ročně, v srpnu a v únoru, vypukne na internetu grantové řízení. Kdokoli chce mít ČT za koproducenta, předloží základní popis projektu, pětičlenná komise z vedení ČT jej posoudí a do dvou měsíců opět na internetu sdělí své rozhodnutí, zda do spolupráce půjde.
Namísto jásotu a ponížených díků však ČT sklidila opět pochyby. "Co je transparentní, průhledné a veřejné, tomu tleskám, to už dávno mělo být," uznal producent Pavel Strnad. "Ale pětičlenná komise znamená zředění odpovědnosti, alibismus, kde mohou projít i slabší věci. Producent by měl jednat s partnerem, tedy zase s producentem. Navíc vůbec nejde o nový systém, už dávno projekty schvaluje celé kolegium ředitele. Čili jedinou změnou bude, dokáže-li ČT odpovídat opravdu do dvou měsíců." Což zní soukromým výrobcům jako sci-fi.
Petr Keller nabízel Kavčím horám k pražskému hokejovému šampionátu třináctidílný seriál o českých hráčích - bratrech působících v Kanadě: "Měl jsem v Kanadě vše včetně grantu vyřízeno za měsíc. Na odpověď z ČT, zda mají zájem, nebo ne, čekám už rok."
Všechny ty naděje, plány a sliby mají ještě jeden háček: zazněly totiž těsně před volbou nového ředitele. Tudíž záruky, že budou platit i pod příštím vedením, nemohl nikdo dát. Jen v kuloárech zaznělo: Kdybychom pořád čekali, s čím přijde každý nový šéf, neuděláme nikdy nic. A to je taky pravda. Stejně jako fakt, že žádný z filmařů, kteří si stýskají na nekonečná jednání se stále novými šéfy ČT, o jejich křeslo nestojí. Jak se zděsil Strnad: "Já jsem hodně obětavý člověk, ale tohle po mně nemůžete chtít!"
