František Skála

František Skála - František Skála | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Co Skála viděl v tajemných lesích?

Výtvarník František Skála vydal unikátní knížku, která možná jednou bude v bruselském muzeu komiksu. Ve fotografiích a bublinách vypráví příběh o Cílkovi a Lídě.

Vystupují tam děsiví Zlopouři z bodláčí, moudří Strombulíni ukrytí v kmenech stromů, Zubykuř Olbram z kousku zubu i slimák Bruno, který zalátá každou díru. Tahle knížka vrací do fantazie dětství, které se zaníceně šťourá v zemi, buduje hrady z klacků, pokládá střechy z mechoviny a sní o tajemných dálkách.

Skutečný příběh Cílka a Lídy zároveň vychází v angličtině a zájem už o něj projevili v Japonsku či Belgii. Náročnému obrazovému projektu na křídovém papíře odpovídá i cena - 580 korun. Lze se alespoň navnadit velkoplošnými fotografiemi, které jsou do 27. května k vidění v pražské galerii Školská 28.

Podobnou poetiku měla už ceněná Skálova knížka z konce 80. let Velké putování Vlase a Brady, jenže tam byl příběh kreslený. Nyní je fotografický, a podle Skály tudíž skutečný - o podobně koncipovaném komiksu přemýšlel dvacet let.

Možná to je budoucnost
S Cílkem se čtenáři poprvé mohli seznámit v malé zelené knížce Jak Cílek Lídu našel, která vyšla koncem loňského roku a je momentálně vyprodaná. Byl to jakýsi úvod do děje, hra s náladami a detaily přírody, formou tradičnější a finančně méně nákladná.

V nynější knize, v jiném odstínu zelené, Skála rozvinul Cílkovy osudy do souvislejšího příběhu o únosu, cestě a přátelství, který se odehrává v nepojmenovaném bezčasí. Možná je to daleká budoucnost se zbytky civilizace. Nebohá Lída se ocitá ve spárech šíleného Rulíka a Cílek se ji vydá hledat. Ale jak už to tak v pohádkách bývá, neobejde se při tom bez pomoci druhých.

Šípek, nebo trnku?
Náhodná setkání s podivuhodnými, leckdy komickými potvorami a přízraky, které se vynořují odkudsi z lesních děr a stejně samozřejmě zase někde mizí, patří mezi nejpůsobivější pasáže knížky. Stejně jako tiché okamžiky s chlapíkem Homérem, s nímž jako by se Cílek znal odjakživa: prostě je okolnosti na chvíli svedly dohromady a oni u toho nemusí moc mluvit.

Proč také, v rozhrkané kocábce, která jezdí na stromovou energii, je to "prostě citovka" a k večeru u ohně postačí jediná otázka: Je lepší opékaný šípek, nebo trnka?

Jenom jsem ty příběhy šmíroval
František Skála s postavami příběhu žije a hru na skutečnost drží důsledně (skoro). Vyhýbavě popisuje, že některé mají hlavičky z mořských řas a postupně se jim trochu ulámaly vlasy, že Cílkovo tělo nakonec dostala Meda - jsou přece všechny živé.

Neprozrazuje lesy, kde komiks fotil - ještě by tam vtrhly hordy turistů a věrní přátelé Cílek, Lída, Homér a Meda by neměli na svá dobrodružství klid. "Nejsem autor, jen jsem šmíroval jejich příběhy," dušuje se výtvarník.

Od počátku loňského léta se prodíral houštinou, plazil po stezkách, mrzl v zimě na karimatce. Dělal si průzkumy okolí a zakresloval magická místa, kde by se jeho hrdinům žilo dobře. A pak už jen celé dny čekal na správný okamžik - třeba kdy s podvečerním sluncem lesy zezlátnou.

Fotil staromilsky na filmy, kterých vypotřeboval kolem padesátky, a trnul, který ze záběrů se mu podařil tak, jak si představoval. Ale tak krásný podzim si prý ještě nikdy neužil.

FRANTIŠEK SKÁLA: Skutečný příběh Cílka a Lídy
Arbor vitae 2007, 112 stran, doporučená cena 580 korun