John Irving

John Irving - Spisovatel John Irving | foto: Profimedia.cz

Co přiveze John Irving, autor krutého humoru

Po několika letech intenzivního vábení se to podařilo. Americký prozaik John Irving (1942) přijede na několik květnových dnů do Prahy jako host veletrhu Svět knihy.

Irvingův pobyt v Česku (3.–6. května) nedoprovodí žádná jeho nová kniha v češtině. Všechna jeho dosavadní díla už totiž česky vyšla, a to včetně posledního a nejdelšího Irvingova románu Dokud tě nenajdu.

Spánek a posilovna
John Irving patří mezi nejpopulárnější světové spisovatele a zřejmě je i tím fyzicky nejzdatnějším, od mladických let na sobě vytrvale pracoval, aby se stal „celkem slušným zápasníkem“. O kondici dbá neustále, ostatně pro svou pražskou návštěvu si vymínil hotel vybavený posilovnou. A pak měl ještě jednu podmínku, která jako by vypadla z jeho románů – odpoledne nechce být nikým rušen, hodlá totiž spát.

Cynicky, s krutým humorem píše o bizarních postavách, podivných rodinných vztazích, zneužívání, týrání a výstředním sexu, posedlostech i citovém odcizení. Jeho zápletky jsou efektní podobně jako jeho styl, ale někdy vyznívají poněkud samoúčelně. Jak hluboce jsou jeho náměty provázány s osobním traumatem, však autor svým čtenářům objasnil teprve loni.

Veřejně se přiznal, že se narodil jako John Wallace Blunt, že po rozvodu rodičů (Irvingovi byly tehdy dva roky) k němu otec nemohl mít přístup a v jedenácti letech ho zneužívala starší žena. V tomto smyslu je Irvingův devítisetstránkový opus Dokud tě nenajdu v mnohém autobiografický, vypráví totiž o hledání vlastní minulosti i stále unikajícího otce, či přesněji řečeno jeho vidiny.

Velké příběhy
Irvingovy romány zpravidla čtenáře vtahují barvitými osudy a dokonale zvládnutou formou, autor se otevřeně hlásí k odkazu a stylu anglického romanopisce 19. století Charlese Dickense, ovlivnil ho však i kolumbijský spisovatel Gabriel García Márquez či Němec Günter Grass.

„Nemohl jsem se Dickense nabažit, i když pro mě jako dyslektika představoval tvrdý oříšek; bojím se, že na úkor mých školních výsledků. Dá se říci, že právě kratší díla mých oblíbených autorů mě obvykle přivedla k jejich delším knihám, které jsem si zamiloval ještě víc,“ píše Irving ve svých vzpomínkách Imaginární přítelkyně.

Pro svou dyslexii musel dřít víc než ostatní, svou urputnost uplatňoval v učení, četbě, zápasení, ale i ve svých dílech – stále přepisuje, dokud se mu dílo nezdá dokonalé. A zcela vážně mluví o svém nedostatku nadání.

S tím by však asi mnozí čtenáři nesouhlasili, zvláště pokud jde o Irvingův kultovní román Svět podle Garpa, který roku 1978 vyvolal doslova garpovskou horečku – včetně takových rekvizit, jakými byla trička s nápisem Pozor na Spodního výra. Oním Spodním výrem je chorobný, užíravý strach z násilí, který ochromí život senzitivního spisovatele T. (technika) S. (seržanta) Garpa a nedovoluje mu „normálně“ žít a prožívat rodinné štěstí. Černá groteska z americké společnosti mohla v češtině vyjít až o devět let později, v překladu Radoslava Nenadála a nákladu padesáti tisíc výtisků.