Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co nabídne Santana v Praze?

aktualizováno 
Jaký bude páteční pražský koncert Carlose Santany? To je pravděpodobně nejčastější otázka, již si opakují příznivci tohoto „šamana“, ovládajícího patrně nejzpěvnější elektrickou kytaru v historii rocku.

Jenom obsáhlá diskografie a legendární hity zaručují, že se máme na co těšit. Santanova hudba je totiž dokonale uzpůsobena právě koncertní prezentaci.

Santanovy hudební kořeny sahají do Mexika a opírají se o latinskoamerickou rytmiku. Ostatně v šedesátých letech Santana začínal jamovat na kalifornských plážích s hráči na perkuse, kteří byli především kubánského původu. Rytmičnost a tanečnost Santanovy hudby také souvisí s pocitem, že tanec může být věc posvátná, popřípadě magická.

„Bílá“ populace slyší spíše na strojový rytmus než na teplý zvuk kožených blan bubnů, které původně sloužily k obřadním účelům. Naštěstí pro Santanu a jeho posluchače se právě v šedesátých letech změnila vnímavost publika.

Na legendárním Woodstocku v roce 1969 působilo Santanovo vystoupení jako skutečné zjevení či zvěstování, mluvící prostřednictvím hutné rytmiky a melodické linky elektrické kytary, která tuto rytmiku dokonale ctila. Kromě toho, že je Santana excelentní kytarista, je také vynikající bubeník.

Jeho hudba nahraná ve studiu je nabitá energií a pozitivní atmosférou stejně jako koncerty. Proto ani nepřekvapí, že Santana nevydal mnoho živých nahrávek. Patrně nejúžasnější živý záznam pochází z koncertu s bubeníkem a zpěvákem Buddy Milesem, vydaný pod lakonickým názvem Live!

Jazzrockové prvky smíšené s rockem hendrixovského kalibru podepřené dechovou sekcí se valí jako lokomotiva tropickým pralesem, aby v nejtemnějším místě pronikl do této houštiny zlatý paprsek Santanovy melodické kytary.

Odlišnější atmosféru přináší živé dvojalbum Lotus nahrané v Japonsku. To už měl Santana za sebou umělecky nejnáročnější jazzrockový „triptych“ alb Caravanserai, Borboletta a Welcome, která představují vrchol jeho umělecké dráhy a rockové hudby vůbec.

V porovnání s nimi působí Lotus trochu překombinovaně: náročnější kompozice se zde přetlačují se slavnými hity Gypsy Queen, Oye Como Va, Black Magic Woman, které vstoupily do zlatého hudebního fondu.

V roce 1993 vyšel koncertní záznam Santanova vystoupení v Jižní Americe, především v rodném Mexiku, nazvaný Sacred Fire. Za zmínku stojí také později vydané dvojalbum Live At The Fillmore, nahrané v roce 1968. Svědčí o tom, z jakých ingrediencí nakonec Santana uvařil svůj nezaměnitelný styl.

Santanův mohutný návrat s deskou Supernatural (1999) je v mnoha ohledech paradoxní. Osm cen Grammy, které Santana za album získal, přišlo tak trochu v nepravou dobu a za nepravé dílo. Přitom Supernatural není špatná deska. Z hlediska zvuku, mixu, výkonu hudebníků i kompozice lze hovořit o jednom z nejprofesionálnějších alb vůbec.

Avšak ani hostování plejády zvučných jmen nemůže zastřít fakt, že Santana udělal řadu podstatně lepších desek - Amigos, Festival nebo Moonflower, a to i v době, kdy zájem o jeho produkci poklesl.

Jediné, co Supernatural trochu postrádá, je právě těžko postižitelná, autentická a ze srdce vycházející energie, která je pro Santanu charakteristická. Zatím poslední deska Shaman se nese v podobném duchu a člověka lechtá na jazyku slovíčko komerční. I když za takovou „komerci“ by dala řada hudebníků obě ruce do ohně.

Co lze tedy očekávat od mexického hudebního šamana v Praze? Protože je zde Santana poprvé, zaměří se asi na průřez svo tvorbou. Má z čeho vybírat a vůbec by nevadilo, kdyby si od skladeb z posledních dvou desek odpočinul. To se však nedá předpokládat. Ovšem i tak Santana potěší především generaci posluchačů, kteří s jeho hudbou plnou světla a radosti v šedesátých a sedmdesátých letech vyrůstali.

Carlos Santana, koncert We are the Future na podporu dětí žijících ve válečných oblastech, Řím. (16. května 2004)

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.