Co Daniel Dvořák dělá a co sbírá

Galerie Mánes v Praze připravila k padesátým narozeninám Daniela Dvořáka, ředitele Národního divadla, scénografa a sběratele, výstavu 50:50 - fifty fifty. První polovina expozice je věnována průřezu Dvořákovou tvorbou od jeho studijních let na UMPRUM do současnosti.

Přináší fotodokumentace inscenací, modely  a některé prvky dekorací ve skutečném měřítku, které se používaly na jevišti.

"Snažil jsem se vybrat to, co považuji za zdařilé. Při počtu scénografií, které jsem udělal, nemohu ani ve zkratce vystavit všechno. Chtěl jsem, aby výstava obsáhla úplný začátek z poloprofesionálních podmínek až po alespoň fotograficky zachycenou scénografii z Miss Saigon," vysvětluje Dvořák, který si celou instalaci expozice navrhl sám.

"Byl jsem však limitován zejména finančními prostředky, a tak je instalace spíše účelová, než aby to představovalo nějakou výraznou kreaci," podotýká Dvořák. Přípravě výstavy a jednotlivých exponátů se scénograf věnoval zhruba tři čtvrtě roku.

"Ke svému překvapení jsem zjistil, že některé motivy nebo přístupy se mou prací prolínají úplně od počátku. Je to takový vztah hmoty a světla. Na druhé straně jsem si docela sentimentálně připomněl některá údobí svého života, která jsem strávil v divadle a která pro mne znamenala obohacení," říká scénograf.

Druhá část expozice  patří  umění současných výtvarníků a sochařů z obsáhlé Dvořákovy sbírky, kterou vytváří od poloviny osmdesátých let minulého století. Najdou se zde především díla jeho vrstevníků z okruhu Tvrdohlavých, jako jsou například Antonín Střížek, Jiří David, Stanislav Diviš, Jaroslav Róna a další.

"Nemám žádné oblíbené motivy, podle kterých bych si díla vybíral. Obraz nebo socha mě musí oslovit, padnout mi do oka. Jediné, čemu se vyhýbám, jsou portréty, protože nemám rád, když na mě ze zdi někdo kouká," směje se Dvořák. Výstava potrvá do 2. ledna 2005.