Co bych celý rok dělal? Tak píšu

Dva roky to šestačtyřicetiletý americký autor právnických thrillerů John Grisham zkoušel na poli náročnější prózy. Nevedl si špatně. Autobiografický román Malovaný dům, v němž vzpomíná na dětství v Arkansasu, stejně jako netradiční vánoční novela Skipping Christmas lámaly prodejní rekordy loňského roku. Přesto se tento nejúspěšnější romanopisec devadesátých let, jak jej tituloval americký profesní týdeník Publishers Weekly, vrátil k napínavému čtivu: vydal knihu The Summons.

"Jsem takhle šťastný. Byl bych blázen, kdybych zanevřel na právnický thriller," řekl Grisham listu The New York Times. "Vím, že mnozí spisovatelé, které kritika vynáší do nebes, by moc chtěli, aby se jejich knihy více prodávaly. Vždy toužíte po tom, co nemůžete mít." Na začátku Grishamova nejnovějšího díla stojí rodičovský dopis - nemocný soudce v něm vzkazuje svému synovi, aby nechal svých pedagogických závazků na právnické fakultě ve Virginii a urychleně přijel do rodného města Clanton.

Jenže čtyřicetiletého profesora Raye Atleeho doma čeká téměř infarktové překvapení: mrtvý otec a sedmadvacet beden naplněných třemi miliony dolarů. A doposud bezproblémový učitel, který má slabost pro létání a své studenty zve každý měsíc na lasagne a sklenku vína, si rázem musí počínat jako chladný kalkulátor...

Jako jiné Grishamovy thrillery z posledních let, je i novinka The Summons (Obsílka) útlejší, osekaná o popisné pasáže. "Jsem čím dál línější," poznamenává literát, který si nikdy na vlastní přeceňování nepotrpěl. Poučil ho prý román Klient, kterému kritika vytýkala rozvláčný styl, a dopředu se tak snaží usnadnit editorům práci. Jinak se však Grishamův tvůrčí přístup příliš nezměnil - stále si dává budíka na pátou, jako když psal svůj první román. Tehdy byl ještě právníkem z maloměsta, jehož mysl pohltilo svědectví dvanáctileté dívky, která byla znásilněna.

Stále si pohrával s myšlenkou, co by se asi stalo, kdyby dívčin otec toho útočníka zabil. Prvotinu ... a je čas zabíjet dokončil v roce 1987. Rukopis odmítlo několik nakladatelů, až jej ve skromném pětitisícovém nákladu vydalo nakladatelství Wynwood Press. Pravou spisovatelskou kariéru odstartoval druhý román Firma. Filmová práva koupila společnost Paramount Pictures za 600 tisíc dolarů a z titulu se stal nejúspěšnější román roku 1991.

"... a je čas zabíjet jsem napsal z lásky k příběhu, Firmu pro peníze," tvrdí dnes Grisham. Kritici v něm vidí autora instantních knih, v nichž se omílá jedno a to samé. Ale na čtenáře si spisovatel, který miluje baseball a sbírá první výtisky knih Williama Faulknera, stěžovat nemůže. Grishmanovy romány byly dosud přeloženy do více než třiceti jazyků a prodaly se v úhrnném nákladu vyšším než sto milionů výtisků. Bestsellerové žebříčky obsadily i v zemích, jejichž právní systém se s americkým nedá srovnávat, z jeho knih vyrábí hity Hollywood.

"Samozřejmě bych tolik thrillerů nepsal, kdybych za ně nedostal zaplaceno," přiznává spisovatel, který vydává jednu knihu ročně. Dohromady jich už má čtrnáct, z nichž tucet vydal v češtině koncern Euromedia-Group. "Ale peníze pro mě už nejsou takový motor, jako tomu bylo tak před pěti lety. Jsem spisovatel. Co bych celý rok dělal, kdybych nepsal?" říká také Grisham.

Navíc mu prý zůstalo příliš mnoho právnické vypočítavosti, než aby si dovolil porušit smlouvy s nakladatelem Doubleday. Pro něj má ještě vytvořit dalších dvanáct právnických thrillerů. Ostatně každý takový titul si tam považují na třímilionový náklad v pevné vazbě - a to je číslo pouze pro začátek. Pro srovnání: v tuzemsku se prodané náklady Grishamových knih pohybují kolem dvanácti tisíc výtisků.

John Grisham.