Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Clintonovy paměti budí naděje i pochyby

  12:46aktualizováno  12:46
Jen málo knih bylo v USA tak očekáváno, jako memoáry Billa Clintona, které mají vyjít koncem června. Exprezidenta čeká obtížný úkol. Zcela naplnit očekávání se totiž zatím nepodařilo žádnému z šéfů Bílého domu od dob Ulyssese Granta v 19. století, míní agentura AP.

"Je to inteligentní chlapík a jestli píše tak dobře, jak mluví, mohla by kniha být zajímavým příspěvkem k dějinám," řekl Arthur Schlesinger. Sám je autorem oceňovaných knih o vládách Johna Kennedyho a Andrewa Jacksona.

"Chtěl bych, aby tam byly dvě věci," uvedl David Herbert Donald, který napsal několik knih o Abrahamu Lincolnovi. "Především bych chtěl, aby napsal svůj příběh - jak vyrůstal a jak se stal tím, kým je. A potom bych chtěl, aby psal o tom, jak utvářel politiku Bílého domu, o tom, jak muž, který dosáhl takových úspěchů, si také svou bláhovostí tolik uškodil."

Knihkupci očekávají od knihy My Life (Můj život) ohromný komerční úspěch. Clinton za ni prý dostal deset až dvanáct milionů dolarů a první náklad činí 1,5 milionu výtisků. Historici ale doufají, že přinese víc než obecnosti o jeho veřejném působení nebo povinnou zmínku o aféře se stážistkou Monikou Lewinskou.

Nesčetné paměti odlidštil neosobní vliv "stínových" spisovatelů, kteří je skutečně napsali, či neochota prezidentů říci vše. Třeba Ronald Reagan měl jen málo co říci o skandálu Írán-contras a prvnímu manželství s herečkou Jane Wymanovou věnoval jediný odstavec.

Dokonce ani Grant, jehož redaktorem byl Mark Twain, se v pamětech nezmínil o svém všeobecně známém alkoholismu a nenapsal takřka nic o svém manželství či o působení v prezidentském úřadu.

Historici si dělají naděje, že My Life bude mít i literární kvality. Clinton patří k nejsečtělejším prezidentům a jeho vydavatel Alfred A. Knopf tvrdí, že knihu píše sám. Jeho redaktorem je Robert Gottlieb, který pracuje s tak slavnými autory jako nositelka Nobelovy ceny Toni Morrisonová nebo historik Robert Caro.

"Ve dvacátém století měli jen tři prezidenti opravdu hluboký cit pro americkou historii: Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson a Bill Clinton," říká Joseph Ellis, který napsal knihu Founding Brothers (Bratři zakladatelé) a biografii George Washingtona.

"Takže mě zajímá, jestli bude v knize patrný jeho skutečně vytříbený smysl pro historii. Chtěl bych vědět, co si myslí o tom, jak jeho úsudek ovlivnil domácí i zahraniční politiku."

I když šéf nakladatelství Knopf Sonny Mehta slibuje "otevřené a pozoruhodné" paměti, historici se dohadují, jak mnoho Clinton chce a může odkrýt. Podle nich má důvody si nechat hodně věcí pro sebe - a to nejen trapné podrobnosti ze soukromého života.

Jeho žena, senátorka Hillary Rodhamová Clintonová, je považována za pravděpodobnou prezidentskou kandidátku v roce 2008 či později a Clinton se určitě bude chtít vyhnout nějaké nevhodné kontroverzi.

"Prezidenti se ve svých pamětech snaží zůstat mimo šarvátky, ale knihy jsou zajímavé právě díky šarvátkám," tvrdí Douglas Brinkley, autor životopisu Geralda Forda a bestselleru Tour of Duty (Vojenská služba) o prezidentském kandidátovi Johnu Kerrym.  "Myslím si, že se nebude příliš věnovat aféře Lewinská. Pochybuji, že by sám sebe tak rozebíral."

"Bylo by velmi zajímavé s ním absolvovat psychoanalýzu a přimět ho, aby vysvětlil, proč člověk tak ohromné inteligence, šarmu a možností jedná se ženami takovým způsobem... Myslím, že by to bylo mimořádně poučné."

Podle Brinkleyho by se Clinton neměl snažit napodobit žádnou knihu bývalého prezidenta, ale ministra zahraničí Deana Achesona, který šéfoval americké diplomacii za prezidenta Harryho Trumana.

Brinkley připomíná, že Acheson čekal skoro 20 let na vydání knihy Present at the Creation (Jak se tvoří přítomnost), která dostala v roce 1970 Pulitzerovu cenu. V té době už měl Acheson historický nadhled, čas ke studiu dokumentů a nemusel se bát, že ohrozí kariéry lidí, s nimiž pracoval.

"Dnes je problém v tom, že prezidenti dostávají ohromné zálohy a čeká se od nich, že vydají knihu do dvou let," řekl Brinkley. "Clinton neměl čas podívat se na všechny papíry a dokumenty, nebo přemýšlet o tom, jaké místo v dějinách má jeho administrativa. Obávám se, že jeho kniha bude více určena pro Vanity Fair než pro historiky."

Bývalý americký prezident Bill Clinton přednáší na úvodní diskuzi Světového ekonomického fóra v Davosu. (21. ledna 2004)

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.