Clintonová, žena s vyřešenou minulostí

Neberte tuto knihu do ruky, pokud před sebou nemáte celý den volna, píše se na obálkách thrillerů. U pamětí Hillary Clintonové by mohlo být napsáno: Neotvírat, pokud nemáte měsíc volna. Hillary totiž napsala dost jednotvárné, lehce čítankovité memoáry.

Hillary Clintonová však určitě není nudný člověk. Naopak. Ani její život nebyl nudný. Ale je nemožné, aby senátorka, která myslí na své znovuzvolení a možná i na Bílý dům, napsala dobrou autobiografii uprostřed své kariéry.

Buď může psát upřímně, ale tím skončí jako politička, anebo může psát jako politička, pak však nebude upřímná.

Ale protože Češi umějí číst mezi řádky, mohla by Hillary najít své čtenáře. Ti najednou najdou trošku jinou ženu, než byla ta suverénní tygřice, již osm let vídávali po boku Billa Clintona. Teď vypadá mnohem lidštěji. Porážky ji ochromují, události vlečou. Je rozzlobená, někdy strašně unavená, jindy pláče a přiznává, že je na dně.

Na rozdíl od toho, jak popisuje svého muže, ona sama není silnější než sám život. Zjistíte také, že když propuklo "to" s Monikou Lewinskou, byla vyvedena z míry úplně stejně jako každá manželka, která objeví u muže v kapse cizí rtěnku.

A tím jsme u Moniky. Jinak to ani nešlo, pro spoustu lidí začíná kniha stejně až od pasáže, kdy si Bill časně ráno sedl na pelest postele k Hillary a řekl: "V dnešních novinách je něco, o čem bys měla vědět." Jak to skončilo, víme.

Ale otázka přetrvala - proč Hillary s manželem nakonec zůstala? Odpověď na to lze v knize najít snadno. Ona toho chlápka miluje. Je to poznat z toho, jak o něm mluví, jak popisuje jeho úzká zápěstí, jeho dlouhé prsty, jejich první setkání.

Ale většina knihy je o něčem jiném. Je to zdvořilý výčet setkání, úmyslů, politických kroků, plánů a alibistických prohlášení. Všichni až na zimbabwského diktátora Mugabeho a Vladimíra Mečiara byli skvělí, zábavní a hlubokomyslní. Jen neurazit! Jen si to s někým nerozházet! Stránkami plynou dutá politická vyznání. Když Hillary odjíždí na svou první samostatnou cestu do ciziny, neopomene dodat vsuvku o tom, jak je hrdá, že může reprezentovat prezidenta a svoji vlast.

Celé dohromady to působí, jako když si někdo píše deník, o němž ví, že jej budou přetiskovat noviny. Nebo ještě jinak: jako jeden velký politický leták.

Škoda. Hillary Clintonová se občas odhalí jako člověk, s nímž je zábava - tedy pokud se nehlídá kvůli politice. Třeba když suše zavtipkuje na vlastní účet, a tím poskytne krátkodobou resuscitaci čtenáři topícímu se v proudu oficiozit.

Jako by v pozadí zněl ještě druhý hlas, jenž říká: Už je to za námi. Z chyb jsme se poučili. To je asi skutečné poselství knihy. Jak se píše v seznamovacích inzerátech, zde se nabízí žena s vyřešenou minulostí, která by mohla jednou mířit i k Bílému domu. To - a samozřejmě Monica - bylo důvodem, proč v Americe kniha tolik táhla.

Hillary Clintonová - Živá historie
Přeložila Blanka Brabcová. Ikar, Praha 2004, 576 stran a 32 stran obrazové přílohy, doporučená cena 399 korun.

Hillary Clintonová při rozhovoru pro televizní stanici CNN v pořadu Larryho Kinga v červnu 2003.

,