Důvody, proč tak dlouho zdržoval uveřejnění Cimrmanovy opery Úspěch českého inženýra v Indii, odmítl Klusák prozradit.
"Vyříkali jsme si je ve filmu Tatínek," uvedl s odkazem na dokument Jana Svěráka o jeho otci Zdeňku Svěrákovi, mimo jiné zakladateli a protagonistovi Divadla Járy Cimrmana.
Klusákovi údajně vadilo, že mu mnozí přátelé říkali, že je tato hříčka jeho nejlepším dílem, protože je v ní hodně legrace.
"Není všechno pro každého, tohle je pro víc lidí; to, co dělám doopravdy, je pro málo lidí...," postěžoval si Klusák, autor soudobé vážné hudby.
"Podnikli jsme několik neúspěšných pokusů ho přesvědčit," přiznává Zdeněk Svěrák. Pak podle něj Klusák vyzkoušel své libreto v Divadle Kolowrat v opeře Bertram a Mescalinda.
"Když si to odbyl, začalo mu být líto, že by ta naše původní podoba neměla být zachována. A tak mi kývnul a řekl: natočme to," poznamenal Svěrák.
Jak řekl, měli s kolegy tuto hru od začátku rádi, i když pro ně jako pro nezpěváky byla těžká.
"Je to radost hudebního a slovního humoru," řekl Svěrák o Klusákově opeře. Klusák si podle něj jako skladatel počíná tak vtipně, že zejména pro znalce vážné hudby je to lahůdka.
 Členové Divadla Járy Cimrmana (zleva) Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak a hudební skladatel Jan Klusák křtí v Praze CD Cimrman v říši hudby. (3. listopadu 2004) |
