"Talent, sebekázeň a puzení vytvářet hodnoty," vyjmenovává producent, bez čeho se podle něj zájemce o post hudební hvězdy neobejde.
Jak jste vlastně přišli na Marka Ztraceného?
Volal mi Martin Červinka, který hledá talenty pro Sony, že mu e-mailem přišla MP3 a že si ji musím osobně poslechnout. Jel jsem za ním na chalupu, kde mi pustil první verzi Ztrácíš, která byla pomalejší a rozvláčnější. Bylo nám jasné, že jsme narazili na talent.
S jakými představami vás mladí muzikanti oslovují?
Konkrétně Mára měl představu jasnou. Akorát jako většina netušil, kolik práce a času zabere, než se člověk dohrabe k nějakému výsledku. Je to různé, ale třeba singl Ztrácíš měl asi 52 verzí a dělali jsme na něm čtyři měsíce.
Dá se zobecnit, co musí hudebník mít, aby uspěl?
Pro mě je důležité v tom novém jménu už od začátku vidět hvězdu. Musí to v sobě mít. Nechci pořád mluvit o Markovi, ale já si opravdu myslím, že je to jeden z největších hudebních talentů, který tu za posledních dvacet let byl. Umí napsat písničku, je to virtuos na svůj nástroj, má velký hlasový fond, navíc jako chlap je osobnost a ještě k tomu cílevědomý. Rozhodl se, co chce dělat, a dělá to. Navíc si neulítl na svojí slávě, pracovní věci řešíme stejně jako v únoru 2008, kdy ho nikdo neznal.
Máte teď v hledáčku nějaké nové jméno?
Nahrávky přicházejí, ale většinou jim jedna nebo dvě z těch vlastností, co jsem jmenoval, chybí. Při dnešním stavu hudebního byznysu se bohužel musí hodně zvažovat, zda s někým začít pracovat, nebo ne. Na druhou stranu, když chodím na koncerty a do klubů, tak od mladých kapel pořád slyším, že je těžký se někam dostat a prosadit. Ale ono to není tak, že by nám na stole přistávalo deset demosnímků denně. My, kteří se hledáním nových talentů zabýváme, rozhodně nemáme v šuplíku deset jmen, která by podle našich měřítek mohla obstát. S několika kapelami jsem i něco roztočil, ale nakonec to vždycky na něčem ztroskotalo.
Najít nové hvězdy? Dá to práciMá vůbec cenu vydávat nové tuzemské interprety? A jsou tu takoví, kteří komerčně obstojí? Vydavatelé šetří investice, ale nevzdávají to.   |
Jaký je největší nešvar mladých českých hudebníků?
Malá cílevědomost. Když jsme jezdili s Druhou trávou nebo Lenkou Dusilovou po Americe, tak i ta nejvíc undergroundová kapela po koncertě přišla a řekla: tohle jsou naše cédéčka, tohle je náš promokit, děláme takovou muziku a toho chceme dosáhnout. Připadá mi, že u nás je spousta mladých kapel spokojená s tím, kde jsou. A nepřežijí to, že by musely udělat změnu a dát někomu důvěru, aby s jejich hudbou dál pracoval.
