V Malfoyově výsměšném popisu je něco pravdy: sedmičlenná rodina rudovlasých Weasleyových opravdu nemá na rozhazování, a tak je Ron nucen nosit doma pletené hnědé svetry či obnošené hábity a knihy dědit po starších sourozencích.
Oč jsou Weasleyovi chudší, o to větší duch svornosti v domácnosti vládne a Harry se v jejich trochu neuspořádaném, ale útulném domově Doupěti cítí rozhodně víc doma než ve vypulírovaném řadovém domku Dursleyových.
Ron je trochu popleta a nehody jako by magneticky přitahoval - komu jinému se může zlomit hůlka, která pak vyřčené kletby obrací proti svému majiteli? Koho jiného vyjma Harryho postihují tak často nespravedlivé školní tresty? Kdo jiný než Ron může ve famfrpálu zprvu zažívat jeden neúspěch za druhým?
Také ke škole má Ron vztah spíše vlažný. Jenže je to právě Ron, kdo se beze strachu pouští do všech dobrodružství, nepochybuje o smyslu záškoláctví pro dobrou věc a nadto má smysl pro trochu sarkastický humor. Zkrátka ideální přítel. Ale i Ron má své temné stránky.
Tak například těžko snáší, že vždycky při všech dobrodružstvích stojí v pozadí, zatímco okolí upíná pozornost výhradně na Harryho. Veškerá sláva padá vždy na Harryho hlavu, zatímco pro Rona a Hermionu jí zbývá sotva ždibec. Není divu, že Ron trochu žárlí, a když přijde jeho hvězdná chvíle, náramně si ji vychutnává.
Také Harryho slušná suma po rodičích v kouzelnické bance, která mladému muži umožňuje nacpat si kapsy čokoládovými žabkami či si pro větší rozlet pořídit nové koště na famfrpál, občas dráždí Ronovu žárlivost.
Některé Ronovy lehce závistivé výroky dokonce nutí fanoušky k úvahám, zda se z pihovatého a dobrosrdečného Rona nakonec nestane následovník Lorda Voldemorta, Smrtijed.
Ve světle pátého dílu se takové obavy jeví jako liché. Také Ron dospívá, vyzrává a Harrymu zatím stojí pevně po boku. Dokonce to ani nevypadá, že by nerozlučné přátele rozdělila třeba láska.
 Fotografie z filmu Harry Potter a Tajemná komnata. |
