Reklama

Od pohádek ke skutečnosti. Nolan natočil drama z válečného Dunkerku

  • 19
Přichází Dunkerk, podle fanouškovských anket třetí nejočekávanější film roku. Jednak jej natočil uctívaný Christopher Nolan, který se poprvé věnuje historické realitě, jednak spadá do celé vlny návratů ke druhé světové válce. Do českých kin snímek vstoupí ve čtvrtek.

Válečné drama čerpá z událostí kolem evakuace více než tří set tisíc obklíčených francouzských, britských a belgických vojáků z pláží severofrancouzského Dunkerku na jaře 1940. Pro režiséra Christophera Nolana, tvůrce Počátku či batmanovské série Temný rytíř, znamená jeho premiérový odklon od fiktivních příběhů z říše komiksu či sci-fi ke skutečnosti – ovšem obecně to není zdaleka ojedinělá rekonstrukce přelomové vojenské operace.

Už v roce 1958 natočil Leslie Norman svůj slavný Dunkirk, který před časem uvedla ČT. Vyšel jednak ze svědectví literatury faktu od Ewana Butlera a J. S. Bradforda, jednak z románu Ellestona Trevora The Big Pick-Up.

Fotogalerie

Jeho vyprávění začíná v květnu 1940 v zatím poklidném Londýně. Jedním z mála, kdo vědí, že se situace ve Francii silně dramatizuje, je válečný zpravodaj, jenž se dobrovolně přihlásí k námořnictvu, aby mohl o dosud největší válečné akci, evakuaci spojeneckých jednotek z města Dunkerk, udělat reportáž.

Reklama

Snímek, ve kterém hráli například John Mills, Robert Urquhart, Bernard Lee či Richard Attenborough, vznikl v čistě britské produkci a měl na svou dobu nezvyklou délku 134 minut – Nolanova novinka je o půlhodinu kratší.

Také jiná filmová verze se zrodila ve Velké Británii, kde popisované události stále berou jako jedno z národních traumat. Pod názvem Dunkerque: záchrana expedičního sboru tam přišla v roce 2004 na svět třídílná televizní série, jíž v roli vypravěče provází Timothy Dalton, někdejší představitel agenta 007 Jamese Bonda. Podle historiků je verze, kterou natočil Alex Holmes, z faktografického hlediska asi nejbohatší a nejpřesnější. Všechny postavy, které tu vystupují, skutečně žily, veškeré události byly inscenovány podle vzpomínek očitých svědků.

Dobře placený experiment

V první kapitole se líčí ústup, ve druhé evakuace, během níž kromě válečných lodí přispěchaly na pomoc desítky rybářských člunů či remorkérů, a ve třetí konečné vysvobození, jež po deseti vypjatých dnech přineslo úlevu.

Winston Churchill tehdy nevídanou akci nazval „zázrakem dosaženým díky houževnatosti, disciplíně, vynalézavosti, umu a neskonalé oddanosti“. Věcně vzato přitom šlo o ústup z pozic, slovy režiséra „vojensky to byla porážka, ale z lidského hlediska obrovské vítězství“.

V novém Dunkerku se stejný příběh vrací zpět k hrané podobě. Sice jde o první Nolanův film za patnáct let, kde chybí jeho oblíbenec Michael Caine, ale zato se před kamerou sešli Tom Hardy, Cillian Murphy, Mark Rylance či Kenneth Branagh. Navíc jde o první filmovou roli Harryho Stylese, zpěváka britské poprockové skupiny One Direction, což by mohlo snímku zaručit pozornost náctiletých fanynek.

Nolan pozoruje bitvu o Dunkerk ze tří úhlů. Jednak pohledem vojáků na pláži, kde se vyskytuje právě Stylesův hrdina, jednak z paluby lodí, což je zase herecká půda Murphyho či Rylance, a konečně ze vzduchu, kde leteckou podporu obstarává mimo jiné Hardy.

„Má sice komplikovanou strukturu, ale příběh sám je velmi jednoduchý. Bude to můj největší filmový experiment,“ soudí Nolan.

V každém případě na něm neprodělá. Režisérův honorář nastavili producenti navlas stejně jako u jeho sci-fi Interstellar, tedy dvacet milionů dolarů plus dvacet procent z tržeb. Podobně výhodnou smlouvu dostal před Nolanem pouze tvůrce Pána prstenů Peter Jackson, když před dvanácti lety natáčel svou monumentální verzi klasického příběhu King Kong.

Od Svěráka po Marhoula

Dunkerk slibuje neméně výpravnou podívanou, ovšem tentokrát se Nolan nestane věrozvěstem objevných látek. Příběhy zasazené do druhé světové války totiž přicházejí v celé vlně. Vedle dvou verzí útoku na Heydricha do kin vstoupilo drama z varšavského ghetta Úkryt v zoo, které se s hollywoodskými hvězdami natáčelo u nás, či francouzský snímek Z Paříže do Paříže líčící putování dvou židovských chlapců okupovanou zemí.

Z filmu Po strništi bos

Z filmu Po strništi bos

Dokonce i v tuzemské tvorbě se válečná éra oživuje ve velkém, od Rodinného přítele – úvodního dílu trilogie Zahradnictví – přes folklorně pojatý osud dívky ukryté před nacisty na vsi Tehdy spolu až po snímek Jana Svěráka Po strništi bos, který se odvíjí od zážitků režisérova otce Zdeňka Svěráka z válečného dětství, kdy jeho rodina musela odejít z Prahy na venkov. Navíc Václav Marhoul natáčí Nabarvené ptáče, krutou pouť osamělého dítěte krajinou války, již podle vlastních zkušeností popsal Jerzy Kosiński.

Ale vynořily se i jiné pohledy na vypjatou dobu. Třeba v dokumentární sérii Five Came Back se zobrazuje úloha Hollywoodu, přesněji pěti slavných režisérů, ve válečné propagandě. Rusko připravuje příběh dvou tankistů v německém zajetí. A znovu se bude točit Tucet špinavců, tedy remake slavného snímku z roku 1967, ve kterém skupinu trestanců vyšlou do sebevražedné akce na zámek obsazený Němci.

Mimochodem film se v 80. letech dočkal tří pokračování – slabších, jak jinak. A také Dunkerk nemusí být poslední filmovou rekonstrukcí vojenské Operace Dynamo.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

19 příspěvků v diskusi

Reklama