Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chlapec a drak spolu dospívají a čelí zlu

  1:00aktualizováno  1:00
Američan Christopher Paolini začal psát knihu Eragon, která je úvodním dílem trilogie Dračích jezdců, v patnácti letech. Psal ji tři roky, a když vyšla, stala se světovým bestsellerem a autor získal od nakladatele půl milionu dolarů.

Fantasy příběh o přátelství mladého chlapce a draka vydalo česky nakladatelství Fragment. Román bude dnes od 15 hodin křtít v Paláci knih na pražském Václavském náměstí Jan Čenský.

Čím si vás získal svět fantasy literatury?
Když mi bylo deset, dědeček mi koupil knihu Rubínový rytíř. Už předtím mě bavily báje a imaginativní dětské knihy, ale tahle podnítila vášeň k další četbě fantasy. V patnácti jsem znal téměř všechny fantastické a sci-fi knihy z místní knihovny. Věděl jsem, že chci vyprávět příběhy. Eragon byl původně nápadem na film. Měl jsem jasno o postavách i o ději, ale neměl jsem sto milionů dolarů, tak jsem se rozhodl pro román. Chtěl jsem napsat příběh, který by bavil mě samotného, a nepočítal jsem s tím, že někdy vyjde.

Říkáte, že dobrý román nelze napsat bez disciplíny. Bylo těžké ji dodržet?
Moje první pokusy končily neúspěšně, nedokázal jsem vypointovat příběh, nevěděl, jak dál. Pomohla mi zejména kniha Story Roberta McKeeho. Je pro scenáristy, ale její principy a rady  jsou neocenitelné i pro strukturování románu. Po měsíci jsem vymyslel děj trilogie. Píšu pomalu a vytrvale, každý den dlouhé hodiny. Pomáhá mi rutina: vstát, nasnídat se, psát do pozdního odpoledne, s krátkou přestávkou na oběd a cvičení. Často píšu i po večerech - děj a postavy jsou tak zajímavé, jako bych žil jejich příběhy.

Identifikujete se s někým?
Eragon jsem byl na začátku já. Psát sám o sobě je pro patnáctiletého kluka nejjednodušší. Ale jak se příběh rozvíjel a Eragon čelil zkušenostem, které nemám (bojoval s netvory či létal na draku), vzdálil se mi a stala se z něho samostatná postava. Bylinkářka Angela je inspirována mou sestrou, která zná latinská jména všech místních rostlin a má humorný argument pro svého strýce, zda ropuchy jsou opravdu žáby. Ostatní postavy vzešly z mé fantazie. Pokouším se pochopit jejich motivy, abych o nich mohl psát s větší empatií.

Jak jste vymyslel cizí jazyky elfů a skřetů Urgallů?
Na začátku psaní jsem hledal zvláštní slovo, které by znamenalo oheň; předpokládalo se, že vzejde z pradávného jazyka. Ve slovníku o původu slov jsem nakonec našel staronorský výraz "brisingr". Rozhodl jsem se převzít i další staronorská slova. Na internetu jsem našel slovníky, podle nichž jsem rozvinul gramatiku a výslovnost. Ostatní dva jazyky vznikly od nuly. Na internetu bylo několik vynikajících stran, jak vytvořit umělý jazyk. Mé jazyky vznikly vlastně jako hobby, ale díky nim jsou bytosti uvěřitelnější.

Přestože je Safira drak, má lidské rysy. Proč?
Safira je vnímavá a spojená s lidmi, měla být nejlepším přítelem: oddaným, zábavným, odvážným, inteligentním a vznešeným. Ale tento záměr překročila, získala svou vlastní, nezávislou osobnost. Eragon se o ni stará od prvního okamžiku, kdy se vyklube z vejce. Jejich vztah je pevnější, než kdyby se s ní potkal jako s dospělou. Oba jsou mladí a objevují spolu svět.

Čtenáři upozorňují na podobnost Eragona s klasickými díly žánru. Je možné být ve fantasy ještě originální?
Ano, pokud vám na tom opravdu záleží. Eragon byl příležitostí pohrát si s tématy, která mě zajímala. Psal jsem klasický příběh o dospívání, v němž je boj dobra se zlem, fantastická stvoření, exotické krajiny, a to mi dovolilo rozvinout univerzální lidskou zkušenost. Snad se mi podařilo vnést do tradičních prvků novou perspektivu.

Žijete na severu Yellowstonského parku v Montaně. Inspiruje vás přírodní prostředí k psaní?
Roky, které jsem strávil procházkami v horách Beartooth a hraním na břehu řeky Yellowstone, podnítily mou fantazii a inspirovaly mě k románové zemi Alagaesii. Při psaní jako bych se díval na hory a představoval si, že sahají do výšky jedenácti kilometrů. Někdy jsem téměř viděl Safiru vznášet se nad jejich vrcholy.

Jedenadvacetiletý Američan Christopher Paolini začal psát knihu Eragon, úvodní díl trilogie Dračí jezdci, v patnácti letech.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.