Místa ve dvou sálech, kam se vejde nejvýše dvě stě osob (do druhé místnosti bude akce promítána), však už nejsou k mání – Goethe-Institut byl zavalen žádostmi krátce poté, co 8. prosince spustil svůj rezervační systém. Již v pondělí 10. prosince bylo pozdě. Vstup byl zdarma.
Unavený Grass?
Světoznámý autor Plechového bubínku tu bude číst ze svých pamětí Při loupání cibule, které v českém překladu přineslo nakladatelství Atlantis.
Když před rokem vyšly v německém originále, vyvolaly bouřlivou diskusi: Grass v nich doznal, že byl coby sedmnáctiletý mladík válečně nasazen ve Waffen SS.
Uvidíme, nakolik se ke Grassově minulosti a mladickému oblouznění bude svými otázkami vracet pražské publikum – šance na dotazy by tu zřejmě být měla.
I když je Grassova přítomnost v Česku mimořádná (naposledy zde byl počátkem devadesátých let), omezí se na jediné zmíněné veřejné vystoupení. Žádné celorepublikové turné čtení a autogramiád, vyloučena je i možnost rozhovorů pro média.
Organizátoři se dokonce zdráhají sdělovat datum jeho příjezdu a odjezdu či podrobnosti o dalším programu – obávají se, že bude Grasse po Praze pronásledovat tlupa novinářů.
Podle důvěrných informací by tu však Grass měl pobývat od pátku do neděle a setkat by se měl například s Václavem a Dagmar Havlovými či Karlem Schwarzenbergem.
Vlastně je div, že Grass do Prahy vůbec přijel, původně totiž oznamoval, že se po náročných oslavách svých osmdesátin nikam nechystá.
Jeho výročí se stalo takřka mezinárodní událostí: Grass nejprve dostal pozvání do polského Gdaňsku, svého rodného města, kde diskutoval s Lechem Walesou, na největším knižním veletrhu světa ve Frankfurtu nad Mohanem posléze představil třetí souborné vydání svých děl o osmi kilech a dvanácti svazcích.
A to nemluvě o veřejné párty pro dva a půl tisíce hostů, kterou uspořádal v někdejší vlakové hale v Göttingenu – městě, kde sídlí jeho nakladatelství Steidl Verlag a kde vyrůstaly jeho děti.
Byl to ostatně Göttingen, kam směřovaly první Grassovy kroky po druhé světové válce. "Když je vám osmdesát, učiníte některé objevy. Jedním z nich je začít se zase dětsky radovat," podotkl Grass na říjnové oslavě, kde si se svou dcerou a publikem zazpíval.
"Říkal, že je hodně unavený, přijet původně nechtěl, ale já jsem ho znásilnil. Volal jsem nejdříve jeho ženě a vyhrožoval, že chce-li zachovat naše přátelství, musí přijet. Mohl jsem si to dovolit, známe se léta. V létě jsme to dojednali a úspěšně to tajili," s úsměvem říká Tomáš Kosta, jednatel nakladatelství Atlantis, který je také poradcem ministra zahraničí.
Na příjezdu Grasse má hlavní zásluhy – skromně však podotýká, že svou roli sehrál i Grassův mimořádně blízký vztah k české kultuře. "Pražské jaro je pro něj svaté," dodává Kosta.
